Rada ČNB asi zvýší úrokové sazby o 0,5 procentního bodu

Do konce roku by podle ekonomů mohla základní úroková sazba stoupnout až na dvě procenta. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,25 procentního bodu v roce 1997.

"Česká národní banka příští čtvrtek velmi pravděpodobně přistoupí ke zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu. Trh v tuto chvíli zároveň čeká, že další zvýšení v podobném rozsahu přijde i na listopadovém jednání, kdy bude mít centrální banka k dispozici novou prognózu," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Dodal, že nyní je v tržních úrokových sazbách zohledněno, že základní úroková sazba centrální banky vzroste na zhruba dvě procenta již do konce letošního roku.

"Vše nasvědčuje dalšímu zpřísnění měnové politiky a zdá se, že se miska vah naklonila ke zvýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu. Oživení ekonomiky po pandemii je robustní, domácí poptávka rychle roste, některé části ekonomiky se opět přehřívají a inflační tlaky stoupají. Byla by chyba, kdyby na to měnová politika nezareagovala vůbec nebo nedostatečně razantně," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Zvýšení sazeb o půl procentního bodu ve čtvrtek je značně pravděpodobné i podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška. "Z hlediska intenzity faktorů, které tlačí ceny vzhůru, nebylo Česko ve srovnatelné situaci od devadesátých let minulého století. Zdá se, že si toto centrální bankéři uvědomují a jsou připraveni jednat rychle," uvedl. Podle něj rada zvýší sazby o půl procentního bodu i na listopadovém jednání.

Na posledním měnovém jednání na počátku srpna rada zvýšila úrokové sazby 0,25 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak stoupla na 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové rady ČNB. Jeden člen hlasoval pro zvýšení o 0,5 procentního bodu a dva členové pro sazby beze změny. Guvernér ČNB Jiří Rusnok tehdy uvedl, že nová makroekonomická prognóza počítá s růstem sazeb na každém dalším letošním zasedání i na počátku příštího roku. Letos má rada naplánované jednání o sazbách kromě září ještě v listopadu a v prosinci.

Navíc v posledních týdnech se pro růst o 0,5 procentního bodu vyjádřilo několik členů bankovní rady. Například člen bankovní rady Tomáš Holub uvedl, že na zářijovém zasedání pravděpodobně podpoří zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Pro takový nárůst se vyslovil i člen rady Vojtěch Benda, který už na předchozích zasedáních pro růst o 0,5 procentního bodu hlasoval. Příklon k tomuto kroku naznačili i viceguvernéři ČNB Marek Mora a Tomáš Nidetzký.

Očekávaný růst sazeb označila v uplynulých dnech za nepříliš šťastný ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) proto, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Podle ministryně růst sazeb zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Rusnok následně uvedl, že další zvýšení úrokových sazeb je nutné. Navíc bankovní rada ze zákona podle něj nemůže přijímat pokyny od kohokoliv, včetně vlády.

"Výsledek zářijového zasedání bankovní rady se zdá být již nyní prakticky jasný. Zdražování se stává ústředním tématem ve veřejném prostoru. I kdyby tak bankéři věřili, že jsou aktuální inflační tlaky dočasné – což se časem může ukázat jako pravdivé – nyní se hraje o samotnou kredibilitu centrální banky v očích obyvatel. To poslední, co by ČNB nyní potřebovala, by bylo ukotvení inflačních očekávání na vyšších hodnotách," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Centrální bankéři tak podle něj budou chtít vyslat silný signál, k čemuž využijí zvýšení základní sazby o 0,5 procentního bodu doprovázené jestřábím vystoupením guvernéra Rusnoka.

I podle analytika České spořitelny Michala Skořepy ve čtvrtek rada velmi pravděpodobně zvýší základní úrokovou sazbu o více než tradičních 0,25 procentního bodu. "Inflace se totiž už zhruba čtyři roky pohybuje zřetelně nad dvouprocentním cílem a poslední vývoj ji posouvá ještě výše, což začíná ohrožovat stabilitu inflačních očekávání v ekonomice," uvedl. Dodal, že právě stabilita očekávání v blízkosti dvouprocentního inflačního cíle je jednou z klíčových podmínek pro to, aby ČNB byla vůbec schopná inflaci nakonec dotlačit zpátky k cíli.

"Jakkoli se může zdát, že ČNB je aktuálním vývojem tlačena do kouta, ve skutečnosti jí vysoká inflace umožňuje postupně ukončit nynější období uvolněné měnové politiky a vrátit úrokové sazby zpět k vyšším hodnotám, ze kterých pak bude možné nové snížení v případě příští recese nebo krize," uvedl dále Skořepa.

"Očekávám zvýšení základní sazby o 0,5 procentního bodu, neboť ČNB musí důrazně reagovat na rostoucí inflaci. Úrokové sazby by se tím přiblížily stávající inflaci, nicméně za normální stav považuji situaci, kdy sazby inflaci mírně převyšují a k tomu máme opravdu daleko," uvedl partner a ekonom PwC Česká republika Petr Kříž. Podle něj důsledkem bude určité navýšení sazeb komerčních úvěrů.

Čtvrtečního jednání bankovní rady se zúčastní všech sedm jejích členů.