Rada ČNB spíše zřejmě základní úrokovou sazbu nejvýše od roku 1999

"První jednání bankovní rady po personálních změnách je pro finanční trh velká neznámá a bude mít velký signální vliv na další směřování měnové politiky," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Rozhodnutí o úrokových sazbách na jedné straně ovlivňují stoupající inflační očekávání, na straně druhé přicházející signály o slábnoucí domácí poptávce. Vzhledem k dosavadním signálům z centrální banky by podle něj nemělo být překvapením rozhodnutí o stabilních úrokových sazbách.

Bankovní rada bude rozhodovat po výrazné personální obměně. Sedmičlenná rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Aleš Michl, jenž v pozici člena bankovní rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu, připomněl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Přiklání se k názoru, že úroky zůstanou beze změny. Mírné zvýšení úroků v rozsahu čtvrt či půl procentního bodu ale nelze vyloučit a pro finanční trh by takové mírné zvýšení úroků nepředstavovalo zásadní překvapení, dodal.

Poslední mediální komentáře představitelů ČNB již některé pohledy nových členů bankovní rady objasnily, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Viceguvernérka Eva Zamrazilová i staronový člen rady Jan Frait preferují stabilitu úrokových sazeb či jejich jen mírné zvýšení. Názory Karin Kubelkové zatím zveřejněny nebyly. Stabilitu sazeb podpoří tradičně Oldřich Dědek a Michl. Naopak viceguvernér Marek Mora a Tomáš Holub budou pro další zvýšení sazeb. Jako nejpravděpodobnější scénář se tak podle něj zdá stabilita úrokových sazeb.

Analytik Cyrrusu Vít Hradil míní, že rada většinově rozhodne o zachování sazeb. Tento krok podle něj nemá oporu v ekonomické realitě, jelikož aktuální hodnota inflace, slabý kurz české koruny, růst inflačních očekávání, vývoj v eurozóně i data o českém HDP svorně ukazují na vhodnost dalšího zvýšení sazeb. Noví členové bankovní rady ovšem nastupovali do funkcí s tím, že přinášejí změnu politiky a sazby považují za dostatečně vysoké. Předpokládá tedy, že budou chtít na svém prvním měnověpolitickém zasedání tomuto slibu dostát.

Klíčové bude nejen samotné rozhodnutí o sazbách, ale i jeho kontext a doprovodná komunikace, upozornil analytik ČSOB Jan Bureš. Jako nejpravděpodobnější považuje stabilitu sazeb, která bude zřejmě podpořena novou verzí alternativního scénáře prognózy. Obává se však, že komunikace směrem k trhům nemusí být v případě stabilních sazeb dostatečně kredibilní a koruna se může dostat v průběhu léta pod opětovný tlak.

Bankovní rada ČNB 22. června zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem byl vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bylo to poslední měnověpolitické jednání pro guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu, kterým na konci června vypršel mandát. Novým guvernérem se stal člen rady Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb.