Řada států včetně Česka nemá dle odborníků řešení pro zastavení dodávek plynu

Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého ode dneška odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

"Domnívám se a pevně věřím, že země EU nebudou platit Rusku za plyn v rublech. Na druhou stranu je tu však určitě pravděpodobnost na částečné nebo i zásadnější omezení dodávek plynu z Ruska, na což především země od Německa a Rakouska na východ včetně nich nemají recept," řekl dnes ČTK energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr. Podle něj by státy musely přistoupit k zásadním regulacím spotřeby plynu, což by v první řadě omezilo průmysl, energetiku a následně domácnosti. Následně by to zasáhlo i celou ekonomiku.

"Současně zdůrazňuji, že Putin si stále nechal určitý prostor pro ohýbání svých vyjádření. Takže je předčasné spekulovat, co vlastně bylo řečeno. Tak či onak to ukazuje, jak špatně na tom Evropa a onen německý region nyní ohledně dodávek plynu je," uvedl Šnobr. I když nyní Putin ustoupí, bude mít podle něj v následujících měsících a letech dost prostoru dále Evropu vydírat a držet ceny plynu velmi vysoko, pokud se mu to bude hodit.

Ekonom společnosti Natland Petr Bartoň považuje Putinův dekret za překvapivý. "Zásadní bude odpověď na otázku, kde by EU musela kupovat rubly na vložení na účet v ruské bance. Pokud by je měly kupovat na otevřeném trhu, bylo by to téměř nemožné, tolik rublů ve zbytku světa k dispozici totiž není. Pokud by rubly měli evropští odběratelé plynu kupovat od těch ruských bank, kde by si museli otevřít rublové účty, pořád je ještě možné, že by to bylo proveditelné," uvedl Bartoň.

Pokud by zůstaly v platnosti původní ceny v eurech, bylo by kupujícím podle Bartoně celkem jedno, na kolik rublů a podle jakého kurzu si Rusko interně tato eura smění. "To je ale zatím méně pravděpodobná možnost. Pravděpodobnější je, že si Rusko chce svým vlastním směnným kurzem přepočítávat původní eurové kontrakty, aby z EU dostalo ještě více eur, než kolik bylo nasmluvněno. Pokud by na to EU přistoupilo, vydalo by se všanc zcela umělému nastavování ruského kurzu a tedy eurové ceně za dodávaný plyn," uvedl Bartoň.

Putin podle Bartoně sám nechce dodávky přerušit, už jen proto, že potřebuje i technologicky, aby plyn někdo odebíral. "Skladovací prostory nejsou nafukovací a uzavřít vrty není ani levné, ani jednoduché, ani rychlé," dodal Bartoň.

Ekonom Lukáš Kovanda připomněl, že aktuální dodávky plynu se budou platit ve druhé polovině dubna nebo v květnu, což oběma stranám dává ještě čas situaci řešit. Podle něj je možné nalézt kompromisní řešení.

"Jinak to bude 'hra nervů' na to, kdo 'ucukne' jako první. Právě tato nervozita kriticky zvyšuje nejistotu na trhu, a tedy také cenu plynu. Trh leká každý náznak možného přerušení dodávek," napsal v komentáři, který má server newsbox.cz k dispozici.

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent. U Německa podle Eurostatu podíl ruského plynu na dodávkách činí 65 procent.