S vyšetřováním potenciálních válečných zločinů ruských invazních jednotek na Ukrajině pomáhají dobrovolníci z občanské společnosti. "Jeden ze systematických (potenciálních válečných zločinů), které vidíme na různých místech, je využívání civilních objektů jako živých štítů.
Evidujeme rovněž řadu únosů, braní rukojmích a zabíjení lidí, kteří se nemohli bránit - například ve městě Buča měla řada zabitých lidí svázané ruce," řekla ČTK Oleksandra Romancovová, výkonná ředitelka ukrajinské nevládní organizace Centrum pro občanské svobody.
Organizace podle jejích slov v současné době spolupracuje se zhruba 400 dobrovolníky, kteří se rekrutovali mimo jiné z řad právníků, studentů, obchodních analytiků, designérů, ale je mezi nimi i zubař nebo učitel matematiky či sociologie. "Mnoho dobrovolníků jsou také vnitřně vysídlení lidé nebo uprchlíci, kteří nalézají oběti nebo svědky mezi dalšími lidmi, kteří uprchli z domovů," přibližuje Romancovová.
Organizace dobrovolníky aktivizovala skrze iniciativu nazvanou Euromajdan SOS. Ta vznikla v reakci na násilné rozehnání demonstrace na kyjevském náměstí Majdan v roce 2013 a následně dokumentovala porušování lidských práv během protestů a pomáhala pronásledovaným aktivistům. Po skončení demonstrací začala monitorovat porušování lidských práv na poloostrově Krym, který anektovalo Rusko, a údajné válečné zločiny v Donbasu, kde v roce 2014 vypukl konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou.
Když letos v únoru zaútočila na Ukrajinu ruská vojska, Centrum pro občanské svobody začalo podle Romancovové v rámci stejné iniciativy budovat dobrovolnické hnutí, jehož úkolem je shromažďovat informace o současných potenciálních válečných zločinech. Dobrovolníky pro tuto práci školí a poskytuje jim také psychologickou podporu, jelikož se často seznamují s otřesnými lidskými osudy.
"Jde hlavně o shromažďování svědectví lidí o tom, co viděli," popisuje ředitelka uskupení. "Někteří chodí na místo, ale vytvořili jsme takovou metodologii, která umožňuje zpovídat lidi i na dálku, pomocí videohovorů. To nám umožní zjistit, jestli mohou být dotazováni hlouběji a pokud ano, pak kontakt na ně předáme generální prokuratuře, případně Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Pracujeme tak, abychom nenarušili jejich metodologii a něco nepokazili," vysvětluje a dodává, že ukrajinská prokuratura se snaží vyšetřovat rychle, ale nemá dostatek lidí ke shromažďování všech důkazů.
Romancovová zároveň poznamenává, že spíše než o vyšetřování jde v případě dobrovolníků o dokumentování případů. "Mnoho lidí může popisovat něco hrozného, ale ne vždy musí jít o válečný zločin. Z mnoha získaných informací musíme vybrat, kdy jde o válečné zločiny," upozorňuje a dodává, že iniciativa pracuje rovněž s fotografiemi, videi, ale i s otevřenými zdroji, jako jsou zprávy novinářů, kanály na sociální síti telegram nebo facebookové stránky obcí.
"Potřebujeme snímky, ze kterých lze poznat, zda jde o válečný zločin, či nikoli. Jsou určitá pravidla. Například mnoho lidí se pokouší uklidit a zrekonstruovat poškozená místa. Pak donesou část nějaké zbraně. Ale potřebujeme vědět, odkud ji vzali, jak ležela. Na místě totiž můžete rozpoznat, z jakého směru se tam dostala," popisuje Romancovová.
"Vypadá to tak, že jdeme například do Makarivu, o kterém novináři dříve napsali, že tam byla bombardována pekárna. Najdeme lidi, kteří tam pracovali, hasiče, svědky. A zjistíme přesná data, čas bombardování a podobně," líčí představitelka organizace. "Koordinujeme se s dalšími organizacemi, kteří se této činnosti rovněž věnují. Nechceme, aby jeden svědek nebo oběť byla zpovídaná osmkrát. Kromě toho naši dobrovolníci nehovoří s oběťmi mučení nebo znásilnění. Pokud se o někom takovém dozvíme, předáme kontakt specializované organizaci, která má psychology," upozorňuje Romancovová.
Informace organizace shromažďuje v databázi. "V současné době v ní máme 4000 případů z celé Ukrajiny. Nejsou to všechno hlášení, protože kromě svědectví pracujeme i s těmi otevřenými zdroji," poznamenala. Jako jeden z příkladů, kdy ruské invazní jednotky podle zjištění organizace využily civilisty jako živé štíty, uvádí město Buča v Kyjevské oblasti.
"Lidé se před ruským bombardováním schovávali do budov jako jsou školy, školky a podobně. V jedné škole v Buči bylo ve sklepě 62 lidí, včetně tří těhotných žen, když přišli Rusové. Školu nelze použít jako vojenský objekt, ale oni to dělají. Přinesou těžké zbraně a začnou ze dvorku střílet. A když odněkud začnete střílet, stanete se terčem zpětné palby. Ukrajinská armáda věděla, že to byla škola, mohli tam být lidé, takže nemohla odpovědět na palbu," tvrdí Romancovová a upozorňuje, že objekty jako jsou školy, nemocnice či kulturní místa jsou pod ochranou mezinárodního humanitárního práva.
Kromě toho organizace eviduje například únosy, braní rukojmích a zabíjení bezbranných lidí. "Ve vsi Peremoha přivedli do sklepa osm lidí, stříleli do nich a potom tam hodili granát. Není to o tom, že by udělali nějakou chybu nebo nevěděli, co dělají. Vědí, co dělají - střílejí civilisty. Existují telefonické nahrávky, kde mluví o tom, že mají povolení střílet civilisty," uvádí Romancovová.
Organizace chce podle ní shromážděná svědectví a informace použít několika způsoby. "Jedním z našich cílů je tribunál pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina," sdělila.
Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová podle agentury AP nedávno uvedla, že její úřad zahájil už přibližně 15.000 vyšetřování souvisejících s ruskou invazí a identifikoval přes 500 podezřelých, včetně ruských ministrů či vojenských velitelů. Ukrajinský soud před časem v prvním případu svého druhu odsoudil zajatého ruského vojáka k doživotí za zabití civilisty. Následně uznal dva ruské vojáky vinnými z válečných zločinů spáchaných ostřelováním civilních budov a oba poslal za mříže na 11,5 roku.
Potenciálními válečnými zločiny na Ukrajině se zabývá také Mezinárodní trestní soud (ICC). Moskva veškerá obvinění ruských vojáků odmítá a navzdory množícím se důkazům a svědectvím je označuje za provokace ze strany Kyjeva.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nova se po mnoha letech opět pokusí konkurovat populární StarDance s podobným formátem. Tancovat se ale bude na ledě v show Hvězdy na ledě. V pondělí se Češi a Slováci dozvěděli jména prvních pěti hvězd, kteří přijali tuto velkou výzvu.
Veronika Žilková si na materiální dárky opravdu nepotrpí, ale k říjnovým narozeninám něco přece jen dostala. Postarala se o to její nejstarší dcera. Co obdržela známá herečka od Agáty Hanychové? Úplně levné to pro influencerku nebylo.
Nadace Život umělce zveřejnila jména prvních laureátů letošních ocenění Master Prix. Cenu za celoživotní přínos kultuře letos obdrží vedle řady dalších osobností herec Bolek Polívka, zpěvák Jaroslav Hutka, operní pěvkyně Magdalena Hajóssyová nebo herečka Jana Boušková. Slavnostní večer, během něhož bude oceněno 38 jedinečných umělců, proběhne 5. prosince v pražském Kině Lucerna.
Meteorologové v úterý varovali před silným větrem, který v částech Česka bude úřadovat i zítra. V nárazech bude dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Lelu Vémola byste momentálně v Česku hledali marně. Slovenka vzala dvě ze svých tří dětí a vyrazila do zahraničí. Proč ale jeden z potomků zůstal doma s tatínkem? Má to samozřejmě logické vysvětlení.
Česko na samém začátku listopadu zasáhla smutná zpráva. Zemřel textař a skladatel Pavel Žák, bylo mu 85 let. Rodina se s ním v uplynulém týdnu naposledy rozloučila. Klasický smuteční obřad se nicméně nekonal.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Česko si v úterý připomíná události z let 1939 a 1989. Jedna věc je oproti dvěma předchozím podzimním státním svátkům jinak. Týká se obchodů, které tentokrát normálně obslouží jakéhokoliv zákazníka.
Do kroniky letošní StarDance byla o víkendu zaznamenána další kapitola. S taneční soutěží známých osobností se rozloučila další celebrita, o čemž rozhodly i hlasy diváků. U obrazovek jich stále sedí opravdu hodně, potvrzují nejnovější čísla.
Francouzský herec Gérard Depardieu překvapivě stáhl své odvolání proti rozsudku za sexuální napadení dvou žen na filmovém plátně. Současně se poprvé v historii veřejně omluvil poškozeným obětem. Sedmasedmdesátiletý umělec ve svém písemném prohlášení uvedl, že vinným shledán byl a toto odsouzení plně akceptuje.
Americká popová zpěvačka Katy Perry se poprvé od pravomocného odsouzení svého bývalého manžela Russella Branda objevila na veřejnosti. Společně se svým současným partnerem, kterým je bývalý kanadský premiér Justin Trudeau, vyrazila na středeční večeři v kalifornském Beverly Hills. Pár byl spatřen ruku v ruce při odchodu z vyhledávané restaurace E. Baldi.