Rakousko je bez plynu. Gazprom zavřel kohoutky

Tento krok následuje po rozhodnutí rakouské energetické společnosti OMV, která přestane platit za dodávky plynu od Gazpromu kvůli arbitrážnímu rozhodnutí v hodnotě 230 milionů eur, které OMV získala v souvislosti s předchozím přerušením dodávek plynu pro její německou pobočku.

Přestože tento krok vyvolal obavy z možného výpadku dodávek a zvýšení cen plynu, kancléř Nehammer ujistil občany, že Rakousko má bezpečnou alternativní zásobu paliva. "Tuto zimu nikdo nezmrzne, žádná domácnost nebude mít chladno," prohlásil Nehammer v pátek, čímž se pokusil uklidnit veřejnost.

Gazprom, který je hlavním dodavatelem zemního plynu pro Evropu, přerušil většinu svých dodávek plynu do Evropy již v roce 2022, a to kvůli sporu o platby v rublech. Tento krok byl vnímán jako forma energetického vydírání, která měla potrestat evropské země za jejich podporu Ukrajiny v její válce proti ruské invazi.

Po přerušení dodávek vzrostly ceny plynu a došlo k prudkému nárůstu inflace, která se dostala do dvojciferných hodnot, přičemž v posledních měsících začala klesat.

Navzdory přerušení dodávek plynu ruskými státními podniky pokračují některé evropské země, včetně Rakouska, Slovenska a Maďarska, v získávání ruského plynu prostřednictvím potrubí, které prochází Ukrajinou, i když v této zemi stále probíhá válka.

Ukrajina uvedla, že neprodlouží tranzitní dohodu s Gazpromem po lednu 2025, což je krok, který má za cíl omezit příjmy Ruska, které Kyjev považuje za klíčové pro financování jeho válečných aktivit.

Rakousko bylo v minulosti silně závislé na ruském plynu, přičemž v prosinci minulého roku činila jeho závislost na ruském zemním plynu až 98 %. Vzhledem k této situaci začala rakouská vláda urychleně hledat alternativní zdroje a v únoru 2024 oznámila plány, které by umožnily domácím energetickým firmám postupně ukončit dodávky ruského plynu a hledat možnosti pro předčasné ukončení dlouhodobé plynové smlouvy s Moskvou.

Mezitím se situace vyostřila i na mezinárodní úrovni, kdy v pátek došlo k první přímé výměně názorů mezi kancléřem Německa Olafem Scholzem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem po téměř dvou letech. Tato telefonní konverzace probíhala v kontextu rostoucího napětí a hledání diplomatických řešení pro stabilizaci energetické situace v Evropě.