Rakousko podporuje další protiruské sankce, nikoliv embargo na plyn

"Vždy jsme u sankcí říkali, že mají zasáhnout ty, na které cílí, a nemají se nám vrátit jako bumerang," řekl lidovecký ministr (ÖVP). V případě dodávek plynu by to podle něj byl právě tento případ.

Schallenberg však také řekl, že je šokován zprávami z Buči. "To jsou obrázky, které jsme už v Evropě nečekali," řekl ministr a vyzval k mezinárodnímu vyšetření událostí. "Trestní soud, Rada OSN pro lidská práva a další grémia to teď musí prošetřit. Ti, kteří se toho dopustili, musí být hnáni k odpovědnosti," řekl politik, který byl loni krátce i kancléřem.

Další sankce vůči Rusku očekává Schallenberg brzy. "Pracujeme už teď velmi intenzivně na novém sankčním balíku, který bude výhledově přijat ještě tento týden," dodal ministr. Vedle embarga na plyn podle něj existuje "dost jiných možností, jak můžeme pevněji utáhnout sankční šroub".

Vicekancléř Kogler (Zelení) označil události v Buči za "zjevný dramatický, strašný válečný zločin". Podle něj je třeba zajistit bezodkladný přístup vyšetřovatelům OSN na místo, aby mohli sebrat důkazní materiál. "Tyto věci mají objasnit příslušné soudy. Druhou věcí je samozřejmě to, že nyní musí být ještě jednou výrazně zpřísněny sankční balíčky. O tom už komunikujeme s ostatními evropskými vládami," dodal Kogler. Možnosti vidí vicekancléř v omezení exportu a technologického importu.

Jak se bude vyvíjet ekonomika Ruska? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.