Řecko by mohlo přijít o peníze z EU kvůli vracení běženců

Řecko se letos potýká s větší migrační vlnou přes pozemní hranice s Tureckem i na své ostrovy v Egejském moři.

"Ochrana vnějších hranic EU před ilegálními vstupy je povinnost... Násilné a ilegální deportace migrantů musí přestat," napsala na twitteru komisařka Johanssonová. "Prostředky z fondů souvisejí s dodržováním základních práv," dodala. Uvedla ale také, že ji zástupci řecké vlády informovali o novém systému, který by od září měl dodržování základních práv zajistit. Bližší údaje k tomu ale neposkytla ona, ani řecká strana.

Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis v pondělí v Evropském parlamentu vyzval EU, aby Řecku více pomohla v ochraně vnějších hranic. "Očekávali bychom aktivnější roli unijních institucí ve výzvě Turecku, aby plnilo své závazky," řekl také Mitarakis. "Podle četných svědectví žadatelů o azyl turecké úřady ilegální přechody hranic do Řecka podporují," dodal.

Řecko se v posledních měsících potýká s výrazným nárůstem migrační vlny. Koncem května ministr civilní obrany Takis Theodorikakos řekl, že bezpečnostní složky chránící hranice od začátku roku zabránily na pozemní hranici s Tureckem ilegálnímu přechodu asi 40.000 migrantů. Podle agentury AFP je migrační vlna do Řecka letos silnější, než byla ve stejném období loni.

Podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo letos do Řecka z Turecka na 5100 migrantů, loni to bylo za celý rok 9150 běženců. Do Řecka, Španělska, Itálie, na Kypr a na Maltu se letos podle UNHCR dostalo na 47.000 běženců. Podle agentury Reuters očekávají tyto středomořské země letos přes 150.000 běženců i kvůli tomu, že ruská válka na Ukrajině zvyšuje ceny potravin a v některých afrických zemích způsobuje jejich nedostatek.