Ročně zemře přes pět tisíc Čechů na rakovinu plic, počet má snížit screening

Zahájení screeningu dnes na odborné konferenci Prevon novinářům představili zástupci odborných společností praktických a plicních lékařů, radiologů a Národního screeningového centra zřizovaného Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Preventivní vyšetření mohou od ledna podstoupit lidé od 55 do 74 let, bývalí nebo i současní kuřáci. Praktický lékař je pak odešle na podrobnější vyšetření k plicnímu lékaři, který je odešle na vyšetření na počítačovém tomografu (CT) do komplexního onkologického centra. Snímky pak radiolog a pneumolog vyhodnotí a rozhodnou o dalším postupu.

"Cílem je záchyt časných stadií 1 a 2 až v 70 procentech. Nyní je to 15 až 20 procent," řekla náměstkyně ministra a předsedkyně České pneumologické a pftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Nových případů je každý rok zachyceno přes 6000, s diagnózou v současné době žije asi 12.000 lidí a přibývá jich.

Podle přednosty Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Bohumila Seiferta nebudou mít praktičtí lékaři úplně jednoduchý úkol. "Na jednu ordinaci jde asi o 100 pacientů. Patří ale mezi lidi, kteří nejméně navštěvují praktického lékaře, nejméně se starají o prevenci a jsou nejméně ochotní změnit své chování," řekl.

Lidé, kteří se do pilotního pětiletého projektu zapojí, absolvují vyšetření u plicního lékaře a CT. "Dosavadní zkušenosti dokazují, že screening s využitím CT je účinným způsobem, jak zachytit u rizikových osob nádor v časném stadiu, kdy jej lze léčit chirurgickým zákrokem a je vysoká šance na vyléčení," uvedl Hynek Mícha z Klinicky zobrazovacích metod FN Plzeň. Vyšetření podle něj odhalí i dvoumilimetrové nádory.

Přístroje budou nastavené na nízkou dávku záření, aby byly k vyšetřovaným co nejšetrnější. Podle Evy Králíkové z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se málo ví, že i cigarety samotné obsahují druh polonia, které vydává radioaktivní záření. "Pokud kouří krabičku denně, tak dostane tolik radiace, jako by šel každé tři dny na snímek plic," vysvětlila.

Součástí screeningu u lidí, kteří stále kouří, bude podle Králíkové nabídka pomoci s odvykáním. Už pět let poté, co kuřák přestane kouřit, riziko rakoviny plic klesá. Připomněla také, že kouření má vliv i na další druhy rakoviny včetně těch, pro které už screeningové programy fungují. Pravidelně se mohou nechat preventivně vyšetřit ženy na riziko rakoviny děložního hrdla, nad 45 let také na mamografu na riziko rakoviny prsu a lidé nad 50 let mohou podstoupit vyšetření na riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku. Podstoupit mohou kolonoskopii nebo si udělat test na krvácení do stolice. Data ukazují, že zejména rakoviny kolorekta se podaří díky screeningu dříve odhalit a lépe léčit.