Romové v Evropě žijí na okraji společnosti, podle FDA zůstávají jejich životní podmínky žalostné

Dnes zveřejněný dokument obsahuje 8500 rozhovorů s Romy v deseti evropských zemích: České republice, Chorvatsku, Itálii, Maďarsku, Portugalsku, Rumunsku, Řecku, Severní Makedonii, Srbsku a Španělsku a zahrnuje také data z Bulharska a ze Slovenska.

Zpráva připomíná, že Evropská unie stanovila cíle pro usnadnění integrace Romů do společnosti, pokrok je ale příliš pomalý a nedostatečný. Podle Agentury Evropské unie pro základní práva je 80 procent Romů nadále ohroženo chudobou, zatímco průměr u celé populace Evropské unie je 17 procent. Tyto údaje se od studie z roku 2016 nezměnily, upozorňuje FRA.

V Česku bylo v roce 2021 podle zprávy FRA chudobou ohroženo 77 procent Romů, což je výrazný nárůst oproti roku 2016, kdy to bylo 58 procent. V těžké chudobě je v ČR 20 procent Romů, což je nejméně ze sledovaných zemí.

"(Romové) nadále čelí šokující úrovni deprivace, marginalizace a diskriminace," konstatoval v prohlášení ředitel FRA Michael O’Flaherty, podle nějž je úkolem politiků vyvinout "maximální úsilí a bojovat proti této neúnosné situaci".

Podle Agentury Evropské unie pro základní práva žije více než polovina Romů ve vlhkých tmavých bytech bez řádných hygienických zařízení, přičemž v roce 2016 to bylo 61 procent. Tekoucí vodu nemá 22 procent Romů, zatímco v roce 2016 jich bylo 30 procent. V Česku průzkum zaznamenal jen jedno procento Romů, kteří v bytě či domě nemají tekoucí vodu. Nekvalitní bydlení má v ČR jen sedm procent Romů, což je nejnižší údaj ze sledovaných zemí.

Velké procento Romů v Česku si ale stěžuje na diskriminaci - tu pociťovalo loni 48 procent Romů, zatímco v roce 2016 to bylo 32 procent. Více si na diskriminaci stěžovali již jen Romové v Portugalsku a v Řecku.

Romové v Česku mají také ze všech sledovaných zemí nejmenší důvěru v policii, ta v loňském roce dosahovala pouze 19 procent, o pět let dříve 33 procent. Průměrně policii důvěřovalo v zemích, kde byl prováděn průzkum, 37 procent Romů.

Ve věku od šesti do 15 let je 52 procent romských dětí v segregovaných školách, především na Slovensku a v Bulharsku. V České republice míra romských dětí v segregovaných školách od roku 2016 výrazně vzrostla z 29 na 49 procent.

Pouze 43 procent Romů v aktivním věku mělo v roce 2020 placenou práci, evropský průměr činí 72 procent. Česká republika se v zaměstnávání Romů neliší od průměru sledovaných zemí (45 procent), mladí Romové mají ale v ČR větší šanci najít práci než v ostatních státech.

Výsledky průzkumu ukazují "pozitivní vývoj v boji proti obtěžování a násilí motivovanému nenávistí, ale žádné skutečné zlepšení, pokud jde o diskriminaci Romů", podotýká Agentura Evropské unie pro základní práva. Ta také připomíná, že "zranitelné skupiny obyvatel a zejména romské komunity" jsou prvními oběťmi krizí, ať už ekonomických nebo zdravotních, jako je tomu u covidu-19.