Ruská armáda může k dalším útokům nastoupit z Podněstří, tvrdí Kyjev

"Včera, 5. dubna, se pokusili ostřelovat z minometů pozice našich pohraničníků v Sudžanském okrese. Ruští pohraničníci odpověděli opětováním palby," uvedl podle ruské agentury TASS gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt a dodal, že úřady nezaznamenaly žádné oběti nebo škody. Mluvčí ukrajinského generálního štábu agentuře Reuters sdělil, že o tomto incidentu nemá žádné informace.

Moskva minulý týden obvinila ukrajinské ozbrojené složky z leteckého útoku na sklad pohonných hmot v ruském městě Belgorod. Ukrajinští představitelé zodpovědnost později popřeli. Podobná tvrzení jednotlivých bojujících stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Dnes v Belgorodu úřady kvůli bombové hrozbě evakuovaly školy, píše Reuters s odkazem na tamního starostu Antona Ivanova. "Chápeme, že jde o součást informačního tlaku na náš region," nechal se slyšet Ivanov, aniž by uvedl, kdo je za výhrůžky podle něj zodpovědný.

Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února, svou agresi označuje jako "zvláštní vojenskou operaci" s cílem "demilitarizovat a denacifikovat" sousední zemi. Ukrajina zdůrazňuje, že Rusko k vojenskému vpádu nemělo důvod.

Ukrajinský štáb ve své ranní zprávě poznamenal, že na letišti v podněsterském Tiraspolu, hlavním městě Podněstří, zaregistroval přípravy na přistání letounů. Podněsterské ministerstvo zahraničí označilo začátkem března za nepravdivá ukrajinská obvinění, že se na jeho území přesouvají ruské jednotky. Řeka Jižní Bug, směrem k níž by mohl ruský útok z Podněstří podle Kyjeva mířit, teče z Chmelnycké oblasti na západní Ukrajině a u města Mykolajiv na jihozápadě země se vlévá do Černého moře.

Hlavní cíl, na který se nyní ruské okupační síly na Ukrajině soustředí, je ale podle velení ukrajinské armády plné ovládnutí Doněcké a Luhanské oblasti. Ruské síly dál dělostřelecky ostřelují různé čtvrti Charkova na východě Ukrajiny a město blokují. U Rusy kontrolovaného Izjumu pokračují nepřátelské síly v ofenzivě na Slovjansk a Barvinkove.

Ukrajinské úřady už dříve informovaly o stahování ruských jednotek ze severních částí Ukrajiny. Generální štáb nyní zároveň nevyloučil, že jednotky ruských vojsk mohou zůstat v Bělorusku, aby omezily akce ukrajinských obranných sil a zabránily jejich přesunu do jiných míst na Ukrajině, napsala agentura Unian.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.