Ruská armáda se pokouší obklíčit Lysyčansk, Ukrajina vyhnala Rusy z Hadího ostrova

"Nepřítel se za podpory dělostřelectva snaží zablokovat město Lysyčansk a ovládnout úsek silnice mezi Lysyčanskem a Bachmutem," píše ukrajinský generální štáb. Uvedl také, že útočící ruské jednotky ostřelovaly civilní infrastrukturu v regionu. "Ukrajinští vojáci zastavili ofenzivu a způsobili okupantům významné ztráty v oblastech u obcí Klynove a Novoluhanske, a kromě toho odrazili útok ve směru na Vuhlehirskou elektrárnu. V obou případech se nepřítel stáhl," hlásí generální štáb. V oblasti Slovjansku se podle něj ruské jednotky přeskupují a brání se.

Ukrajinské úřady podle agentury Reuters uvedly, že se snaží evakuovat obyvatele Lysyčansku, kde pod neustálým ruským ostřelováním zůstává asi 15.000 civilistů. Podle oblastního gubernátora Serhije Hajdaje ruské síly na lysyčanskou ropnou rafinerii zaútočily. Velvyslanec samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) sdělil ruské agentuře RIA Novosti, že rafinerie je nyní pod kontrolou ruských a proruských sil a ty podle něj ovládají i všechny silnice vedoucí do Lysyčansku.

Tvrzení jednotlivých stran válečného konfliktu nelze obvykle bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruské síly podle ukrajinské armády soustředí své hlavní úsilí na boje v oblasti Lysyčansku a Bachmutu v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Britské ministerstvo obrany, které pravidelně zveřejňuje své poznatky o vývoji na bojišti, o den dříve uvedlo, že Rusové v okolí ropné rafinerie jižně od města od soboty postoupili o další dva kilometry.

Dnes Britové ve svém shrnutí bojů konstatují, že ukrajinské obranné síly nadále drží v Lysyčansku pozice a ruské invazní jednotky pokračují v postupu plíživého obkličování města ze směru od Popasny, která se nachází jižně od Lysyčansku. "Tím odpadá nutnost si v tomto sektoru vynutit nový velký přechod řeky Severní Doněc," píše britský resort obrany s odkazem na tok, jenž odděluje Lysyčansk od města Severodoněck, které Rusové před časem dobyli.

Ruské síly podle britského ministerstva dosahují ve svém invazním tažení omezeného pokroku, zatímco se pokoušejí obklíčit ukrajinské obránce na severu Doněcké oblasti pomocí postupu z Izjumu. "Je velmi pravděpodobné, že schopnost ukrajinských sil pokračovat ve zdržovacích bojích a následném organizovaném stažení vojáků dříve, než budou obklíčeni, zůstane i nadále klíčovým faktorem pro výsledek vojenského tažení," uvádí Britové, podle nichž se současné pozemní boje pravděpodobně soustředí kolem ropné rafinerie u Lysyčansku.

Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své poslední analýze mimo jiné píše, že ruské síly dosáhly nepatrných úspěchů východně od Bachmutu a mohou se připravovat na přímou ofenzivu na toto město. "Ruské síly pokračují v ofenzivních operacích severně od Charkova, což naznačuje, že má Kreml územní ambice i mimo Donbas. To bude nadále vyčerpávat lidskou sílu a vybavení, potenciálně na úkor útočné síly na kritičtějších osách postupu," domnívá se ISW.

Zatímco v Madridu jednají představitelé členských států NATO, ruské síly zintenzivnily útoky na Ukrajině, včetně raketových úderů a ostřelování Mykolajivské oblasti, upozornila dnes agentura Reuters. Podle oblastního gubernátora Vitalije Kima vzrostl počet obětí středečního ruského raketového útoku, který zasáhl obytný dům ve městě, na šest lidí. Dalších šest lidí je zraněných, píše agentura Unian. Moskva tvrdí, že udeřila na výcvikové středisko zahraničních "žoldnéřů" v regionu.

Ruské invazní jednotky se stáhly z ukrajinského Hadího ostrova

Ruské invazní jednotky opustily ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři. Vyplývá to z prohlášení ukrajinské armády i ruského ministerstva obrany. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil nejprve informoval o tom, že po nočním útoku ukrajinských jednotek se Rusové evakuovali a pravděpodobně ostrov opustili. Moskva vzápětí ústup potvrdila, hovoří o něm však podle agentury TASS jako o své dobré vůli s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

Jižní velitelství ukrajinských sil dnes na sociálních sítích oznámilo, že ruská strana urychleně evakuovala motorovými čluny zbytky své posádky na ostrově po noční operaci ukrajinské armády, která na něj podnikla raketové a dělostřelecké údery. Na ostrově v současné době hoří a ozývají se tam výbuchy, tvrdí ukrajinská armáda.

Moskva odchod z Hadího ostrova potvrdila, poskytla však jiné vysvětlení. "Dne 30. června ruské ozbrojené síly v rámci dobré vůle ukončily plnění svých úkolů na Hadím ostrově a stáhly tamní posádku. To dokazuje světovému společenství, že Ruská federace nebrání úsilí OSN o vytvoření humanitárního koridoru pro vývoz zemědělských produktů z území Ukrajiny," uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ukrajina a Západ viní Rusko, že blokuje ukrajinské přístavy, aby zabránilo vývozu obilí, a přispívá tak k celosvětové potravinové krizi. Moskva tato obvinění odmítla a prohlásila, že Ukrajina musí z Černého moře odstranit námořní miny, aby umožnila bezpečnou plavbu. Kyjev podle listu The Guardian už dříve prohlásil, že vody neodminuje, protože se potřebuje bránit ruské černomořské flotile, která podniká námořní útoky na Oděsu a Mykolajiv.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak tvrzení Ruska o gestu dobré vůle odmítl. "Aby Moskva projevila svou dobrou vůli, musíme ji pravidelně bít," napsal v příspěvku, který doprovodil fotografií internetového překladače z ukrajinštiny do ruštiny. Zatímco v ukrajinské verzi stojí v angličtině "zničeni ukrajinskou armádou", v ruské se píše "stáhli se jako gesto dobré vůle".

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak zveřejnil na twitteru fotografii, na které jsou vidět oblaka dýmu stoupající z ostrova. "Naše ozbrojené síly předvedly skvělou práci," uvedl. "Očekáváme v blízké budoucnosti krok dobré vůle v Chersonu," okomentoval prohlášení Moskvy o ústupu z Hadího ostrova gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim na na sociální síti Telegram. Cherson je po Mariupolu největším ukrajinským městem, které ruská armáda dobyla od začátku své invaze.

Rusko obsadilo ukrajinský malý, ale strategicky významný Hadí ostrov první den invaze. Ostrůvek ležící zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy se stal symbolem ukrajinského odporu, když tamní posádka nevybíravými slovy odmítla výzvy ruské válečné lodi ke složení zbraní.

Hadí ostrov má od začátku ruské invaze na Ukrajinu zásadní a téměř mytické postavení, okomentovala dnešní vývoj událostí stanice BBC. Nenápadná skalnatá výspa v Černém moři nemá rozlohu ani kilometr čtvereční, ale její osud podle britské veřejnoprávní stanice hraje v ruské vojenské agresi na Ukrajině důležitou roli.

"Pokud se ruským vojákům podaří Hadí ostrov okupovat a umístit na něm své systémy protivzdušné obrany dlouhého doletu, budou kontrolovat moře, zemi i vzduch v severozápadní části Černého moře a na jihu Ukrajiny," řekl v květnu BBC ukrajinský odborník na vojenství Oleh Ždanov.

Podle agentury AP Moskva zřejmě doufala, že ostrov využije k ovládnutí oblasti a také jako základnu pro útok na přístav Oděsu. Ukrajinští obránci však podle ní na ruské síly umístěné na Hadím ostrově neustále útočili.

Hadí ostrov byl v minulosti rumunským územím, ale v roce 1948 byl postoupen Sovětskému svazu, který ho využíval jako radarovou základnu.

Rusko tvrdí, že zajalo nebo se mu vzdalo přes 6000 ukrajinských vojáků

Rusko dnes oznámilo, že od počátku invaze na Ukrajině zajalo nebo se mu vzdalo celkem přes 6000 ukrajinských vojáků. Mluvčí ruského ministerstva obrany to podle agentury TASS řekl novinářům, když komentoval středeční informace o tom, že si Rusko s Ukrajinou vyměnily 144 zajatců. To byla podle agentury Unian dosud největší výměna od začátku ruské vojenské agrese v sousední zemi.

"Celkový počet zajatých ukrajinských vojáků nebo těch, kteří se vzdali, je více než šest tisíc," uvedl mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. Agentura AFP poznamenala, že tuto informaci nebylo možné ihned nezávisle ověřit, Kyjev se k ruskému prohlášení zatím nevyjádřil.

Mluvčí ruského resortu obrany zároveň potvrdil informaci o výměně 144 válečných zajatců na každé straně. Podle Konašenkova se odehrála "na přímý rozkaz vrchního velitele ruských ozbrojených sil," tedy prezidenta Vladimira Putina.

Většinu navrátilců na ruské straně tvoří bojovníci Doněcké a Luhanské lidové republiky, uvedl Konašenkov s odkazem na dva neuznávané proruské separatistické útvary na východě Ukrajiny. "Prakticky všichni osvobození jsou zranění nebo těžce zranění," dodal mluvčí.

Agentura Unian ve středu s odvoláním na ukrajinskou vojenskou rozvědku informovala o tom, že mezi 144 propuštěnými Ukrajinci je 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov. Také většina z ukrajinských osvobozených má těžká zranění.

Propuštění některých členů pluku Azov v rámci výměny vězňů podle agentury Reuters v Kyjevě vzbudilo naději, že by Moskva mohla být připravena propustit i další bojovníky tohoto uskupení. Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin však dnes podle této agentury uvedl, že někteří členové pluku Azov budou čelit soudu. Poslední výměna se podle něj týkala především "vážně zraněných a neschopných podílet se na nepřátelských akcích".

Ruský nejvyšší soud ve středu odložil projednání žádosti generální prokuratury, která chce prohlásit ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci. Pokud by vojenské uskupení takto označil, mohlo by to podle Reuters otevřít cestu k soudním procesům. Příbuzní ukrajinských bojovníků volají po tom, aby práva zajatých vojáků byla chráněna na základě ženevských úmluv a Kyjev je chce zpět v rámci výměny válečných zajatců.

Kde přesně se nachází zajatí obránci Azovstalu, není v současné době zřejmé. Agentura TASS před několika týdny uvedla, že přes 1000 vojáků bylo převezeno do Ruska k vyšetřování.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformovalo, oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu, začlenilo do národní gardy a je nyní apolitické. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, Moskva je vykresluje jako neonacisty.