Ruská armáda tvrdí, že získala pod úplnou kontrolu město Izjum

Generální štáb ukrajinské armády ve svém hlášení naopak tvrdí, že nepřátelské síly "nedosáhly úspěchu" ani v jednom ze směrů, kterými vedou svoji ofenzivu, přestože pokračují s útoky ze vzduchu. Rusko podle Kyjeva od začátku invaze 24. února přišlo již o 15.800 vojáků. Není přitom jasné, zda se tím rozumí pouze padlí, nebo i ranění, kteří nejsou bojeschopní, a zajatci.

Město Izjum, o němž Rusové tvrdí, že ho mají ve svých rukou, je regionální centrum s asi 50.000 obyvateli a důležitý železniční uzel ležící asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova. Ukrajinská správa města uvádí, že boje pokračují, podotkla ruská služba BBC.

Ruské ministerstvo obrany zároveň informovalo, že ruské síly provedly s pomocí vysoce přesných zbraní údery proti systémům protivzdušné obrany na kyjevském předměstí a zničily 13 protiletadlových raketových systémů S-300 a Buk-M. Ruské letectvo podle mluvčího zasáhlo v noci dohromady 60 ukrajinských vojenských objektů.

Ukrajinská armáda pak uvedla, že za uplynulých 24 hodin zaznamenala 250 startů protivníkových letadel, což je o 60 více než například v úterý. Ruské síly podle štábu ukrajinské armády útočí především na objekty vojenské a civilní infrastruktury v Kyjevské, Černihivské a Charkovské oblasti. Ukrajinská strana také hlásí zničení například sedmi letadel ruských sil za posledních 24 hodin, jednoho vrtulníku, jednoho dronu a dvou řízených střel.

Nejmenovaný představitel z amerického ministerstva obrany, na něhož se odvolává stanice ABC News, uvedl, že Rusko má stále k dispozici větší část svých střel země-vzduch a řízených střel, přestože na Ukrajinu vypálilo již přes 1200 raket.

Podle štábu ukrajinské armády přišly ruské síly od začátku bojů o 530 tanků, 1597 obrněných vozidel, 280 dělostřeleckých systémů, 82 raketometů, 47 systémů protivzdušné obrany, 108 letadel a 124 vrtulníků, čtyři lodě nebo čluny, přes 1000 kusů automobilové techniky a 72 cisteren.

Podle ruské strany zlikvidovala ruská armáda od začátku "speciální vojenské operace", jak Moskva nazývá svoji vojenskou invazi na Ukrajinu, 257 bezpilotních letounů, 202 systémů protiletecké obrany, 1572 tanků a dalších obrněných vozů, 160 raketometů, 633 děl a minometů a 1379 kusů zvláštní vojenské techniky. Údaje uváděné bojujícími stranami není možné nezávisle ověřit.

Rusko chce tisícové ztráty nahradit branci i žoldnéři, domnívají se Britové

Britské zpravodajské služby odhadují, že ruské jednotky utrpěly při invazi na Ukrajinu tisícové ztráty. Moskva teď kvůli jejich nahrazení nejspíš mobilizuje rezervisty a obrátila se i na soukromé vojenské společnosti a žoldnéře. Na twitteru to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany ve své poslední zprávě k situaci na Ukrajině.

"Ruské síly během invaze na Ukrajinu téměř jistě utrpěly tisícové ztráty. Rusko se nyní pravděpodobně snaží mobilizovat své záložníky a brance, stejně tak soukromé vojenské společnosti a zahraniční žoldnéře, aby nahradilo tyto značné ztráty," uvedlo ministerstvo.

Podle Britů zatím není jasné, jaký vliv bude mít zapojení těchto skupin na postup ruských sil na Ukrajině a na průběh bojů.

Rusko podle Kyjeva od začátku invaze 24. února přišlo o 15.800 vojáků. Není přitom jasné, zda se tím rozumí pouze padlí, nebo i ranění, kteří nejsou bojeschopní, a zajatci.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server newsbox.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro newsbox.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.