Rusko má údajně informace, že Francie se připravuje na vyslání 2000členného vojenského kontingentu na Ukrajinu. Francouzská diplomacie však toto tvrzení odmítla jako dezinformaci.
O údajném záměru francouzské vlády informoval v úterý odpoledne ředitel ruské zahraniční rozvědky (SVR) Sergej Naryškin, kterého jako první citovala agentura TASS. Tuto zprávu převzala také řada francouzských médií a agentur.
Podle Naryškina získala ruská SVR informaci, že francouzský "kontingent se již připravuje na vyslání na Ukrajinu", přičemž "v počáteční fázi by to mělo být asi 2000 lidí".
Naryškin také uvedl, že francouzská armáda má obavy, že tak velká vojenská jednotka by nemohla být přesunuta a rozmístěna na Ukrajině, aniž by vzbudila pozornost. Varoval, že by se taková jednotka mohla stát prioritním cílem útoků ruských ozbrojených sil.
Francouzské ministerstvo obrany v reakci na prohlášení Moskvy uvedlo, že "taková zpráva, kterou přednesl šéf SVR Sergej Naryškin, znovu ukazuje, jak systematicky Rusko využívá dezinformací". Paříž zdůraznila, že "provokace tohoto druhu považujeme za nezodpovědné".
Prezident Emmanuel Macron nedávno naznačil, že vojáci z některých západních zemí by mohli být v budoucnu vysláni na ochranu Ukrajiny před ruskou agresí. Tato vyjádření Macrona vyvolala okamžité reakce a rozkol v koalici podporovatelů Ukrajiny, neboť s nimi nebyly koordinovány.
Lídři několika evropských zemí se už od vyhlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg také uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.
Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost.
I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.
Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži v pondělí Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.
Spojenci rychle reagovali na Macronova slova a vyloučili možnost vyslání vojáků. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné vysvětlil, že Francie by mohla na Ukrajinu poslat pouze vojáky s nebojovým úkolem.
To, že Severoatlantická aliance neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu, uvedl v úterý i její generální tajemník Jens Stoltenberg pro agenturu AP.
"Spojenci NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Děláme to už od roku 2014 a zintenzivnili jsme to po invazi (v roce 2022). Neexistují však žádné plány na nasazení bojových jednotek NATO na Ukrajině," prohlásil Stoltenberg.
Slovenský premiér Robert Fico před neformálním setkáním v Paříži za účasti lídrů více než 20 členských států EU a NATO řekl, že několik zemí těchto bloků zvažuje, že na základě dvoustranných dohod s Ukrajinou na její území vyšle své vojáky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr konference v Paříži v reakci na novinářskou otázku prohlásil, že nevylučuje v budoucnosti nasazení francouzských pozemních jednotek na Ukrajině.
"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by ale byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na prohlášení západních státníků.
Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.
Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.
Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.
"Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě," prohlásil Macron. "Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek," dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem.
Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) se po devíti letech objeví v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize. Šéf jedné z koaličních stran přijal pozvánku od televizních dramaturgů.
Českou hudební scénou v týdnu otřásla zpráva o úmrtí někdejšího klávesisty kapely Olympic Jiřího Valenty. Podle dostupných informací si měl hudebník, jenž legendární formaci opustil před šesti lety, sám vzít život.
Česko má sice před sebou ještě jeden den meteorologické zimy, ale už na konci února u nás panuje jarní počasí. V pátek dokonce poprvé v letošním roce vyšplhala teplota alespoň na 20 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Dádu Patrasovou potkalo něco, s čím rozhodně nepočítala. Na sociálních sítích se totiž začala šířit zpráva o jejím údajném úmrtí. V takovém případě existuje jediná možná obrana. Patrasová se ozvala, aby uklidnila všechny fanoušky v Česku i na Slovensku.
Internetový gigant Meta chystá na sociální síti Instagram nové opatření, které má chránit dětské uživatele před nebezpečným obsahem. Upozornila na to BBC. Děje se tak v době, kdy některé země uvažují o úplných zákazech pro děti na sítích.
Agáta Hanychová opravdu nezažívá klidné časy. Do křížku se dostala i s kamarádkou Ornellou Koktovou, zároveň se opět stupňuje napětí ve vztahu s bývalým partnerem Jaromírem Soukupem. Všechno nasvědčuje tomu, že jejich vzájemná dohoda je jenom cárem papíru.
V Česku už na přelomu února a března panuje jarní počasí. Nic se na tom nezmění ani o víkendu, kdy se navíc nad území republiky dostane saharský prach. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká televize připravuje výstavu Svět Jiřiny Bohdalové, která bude věnována jedné z nejvýraznějších osobností české filmové, divadelní a televizní historie. Expozice nabídne ucelený pohled na mimořádně rozsáhlou hereckou kariéru Jiřiny Bohdalové, jež se výrazně zapsala do kulturní paměti několika generací diváků.
Pondělní nehodu ministerského auta, v němž cestoval ministr kultury Oto Klempíř, zavinil jeho řidič. Policie ji vyřešila přímo na místě. Klempíř se po nehodě dopravil na ministerstvo jinak, ale nakonec zamířil do nemocnice. Vyšetření naštěstí neodhalilo žádný závažný problém.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek prostřednictvím dopisu vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby znovu pustil ropu do Maďarska. Kyjev si také má podle Orbána odpustit jakékoliv další útoky na maďarskou energetickou bezpečnost.
Britský princ Harry u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu ocenil tamní obyvatele a prohlásil, že jejich síla je inspirací pro celý svět. V poselství adresovaném rehabilitačnímu centru Superhumans, které se stará o zraněné válečné veterány, Harry uvedl, že Ukrajina ukázala lidstvu, jak vypadá skutečná odolnost.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.