Ruská ekonomika se kvůli válce zmítá v problémech

Centrální banka na tuto situaci zareagovala pozastavením nákupů měny na zbytek roku. Tento krok omezuje nabídku rublů, což by mělo podpořit jejich hodnotu. Podobné opatření přijala banka i loni po vzpouře vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, která vyvolala krizi důvěry. Přestože tento krok může dočasně zmírnit růst inflace, problémy ruské ekonomiky tím zdaleka nekončí.

Oficiální údaje uvádějí, že inflace v Rusku dosahuje 8,5 %, avšak nezávislé průzkumy, jako například ty od firmy ROMIR, naznačují, že skutečné hodnoty mohou být mnohem vyšší. Centrální banka proto zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na 21 %, což je opatření, které má bránit dalšímu znehodnocování měny.

Pokles rublu však není nový problém – od léta čelí ruská měna dlouhodobému tlaku. Hlavním faktorem je pokles ceny ropy, která je klíčovým exportním artiklem Ruska. Cena ropy Brent klesla tento týden téměř o 4 % kvůli slabé poptávce v Číně a Evropě a rostoucí nabídce z USA, Brazílie a Guyany. K tlaku na rubl přispělo také dočasné příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, které snížilo obavy z narušení dodávek na Blízkém východě.

Situaci dále zhoršilo nové kolo sankcí Spojených států, zaměřené na ruskou banku Gazprombank a další finanční instituce. Tato banka byla dosud výjimkou mezi sankcionovanými subjekty, protože mohla zpracovávat platby za zbývající export ruského plynu do Evropy.

Sankce nyní zasáhly více než 50 ruských bank s mezinárodními vazbami, 40 registrátorů cenných papírů a 15 finančních úředníků. Výsledkem je, že rubl se vůči dolaru propadl na hodnotu 114,75, což je úroveň naposledy zaznamenaná v březnu 2022 krátce po invazi na Ukrajinu.

Rostoucí kritika oligarchů Tightní měnová politika centrální banky naráží na rostoucí kritiku vlivných průmyslníků, jako jsou Oleg Děripaska nebo Sergej Čemezov, šéf obranného konglomerátu Rostech. Čemezov, jehož společnost vyrábí značnou část vojenského vybavení, označil současnou situaci za mimořádně problematickou.

Předseda Severstalu Alexej Mordašov ji popsal jako "bezprecedentní v moderních dějinách," kdy centrální banka udržuje úrokovou sazbu 2,5krát vyšší než inflaci, a přesto nedokáže zastavit oslabování měny.

Přestože centrální banka zvýšila letos sazbu o 500 bazických bodů, rubl ztratil téměř čtvrtinu své hodnoty vůči dolaru. Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová varovala před dalším zvýšením sazby na příštím zasedání. Mezitím však ruská ekonomika zůstává v kritickém stavu, kdy kombinace válečných nákladů, klesajících příjmů z exportu a mezinárodních sankcí vytváří dlouhodobě neudržitelný tlak.