Ruské zpravodajské aktivity v ČR se po vyhošťování omezily na minimum

Podobně jako ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun varoval před dezinformacemi a upozornil také na některá rizika související s uprchlickou vlnou z Ukrajiny.

Celkový počet ruských diplomatů v Česku klesl aktuálně podle Koudelky na šest a administrativně-technických pracovníků na 25. "S tímto počtem skutečně Rusové nejsou schopni vést nějaké zásadní zpravodajské operace na našem území pod tradičním krytím a mohou jen obtížně vést i operace technického charakteru, operace sledovací a další," uvedl ředitel civilní kontrarozvědky. Vzhledem k rozsáhlým protiruským sankcím, omezenému vydávání víz či uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla podle něho mají nyní ztížené podmínky i ruští zpravodajci působící pod krytím obchodníků, novinářů nebo zástupců ruských firem.

Personální stav ruského velvyslanectví v Česku byl výrazně omezen kvůli kauze Vrbětice už loni. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle kterých jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské GRU, vyhostilo zprvu 18 pracovníků a následně i další. Po ruské invazi na Ukrajinu Česko zareagovalo dalším diplomatickým krokem, když odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně, což znamenalo další snížení početního stavu.

České ministerstvo zahraničních věcí také na začátku dubna v reakci na invazi na Ukrajinu apelovalo na ruské diplomaty, kteří mají svědomí a schopnost rozpoznat zlo, aby opustili kruh spolupachatelů. 

Relativně příznivá situace neznamená, že by ruské zpravodajské aktivity ustaly, uvedl Koudelka. Rusové podle něho "zcela jistě" začali pracovat podle plánu připraveného na takové situace. Jde podle ředitele o operace v kybernetickém prostoru, o masivní šíření dezinformací a o využívání takzvané páté kolony v Česku, která se podle něho začíná postupně aktivizovat. Dezinformace jsou podle Koudelky jedním z nejzávažnějších rizik, jejich cílem je rozbití jednoty mezinárodního společenství i jednoty v jednotlivých zemích. "Je naprosto nezbytné, aby boj (s dezinformacemi) získal jasnou právní úpravu, legislativní rámec, aby nebyla nutná improvizace," zdůraznil Beroun. Není podle něho možné nechat otáčet veřejné mínění proruským směrem.

Migrační vlnu z Ukrajiny policie a ministerstvo vnitra podle Koudelky zvládají, převažující ženy a děti nepředstavují žádné velké riziko. Je ale podle něho nutné počítat s tím, že mezi migranty mohou být i lidé cíleně vyslané Ruskem s různými úkoly, nebo naopak lidé, proti nimž může Rusko učinit po válce "odvetná opatření".

Zpravodajské služby nemají podle vyjádření svých šéfů informace, že by Česku aktuálně hrozilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu nějaké významné nebezpečí. Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl ale upozornil na to, že na ruském seznamu "nikoli přátelských zemí" je Česko pravděpodobně vysoko.

"Útok na Ukrajinu je svým způsobem osobní válkou ruského prezidenta Vladimira Putina," řekl šéf civilní kontrarozvědky Šimandl. Protiruské sankce mohou podnítit v Ruské federaci podle něho závažné sociálně-ekonomické a následně i vnitropolitické změny. "V dlouhodobém horizontu nelze v Rusku vyloučit ani změnu systémovou, tedy změnu režimu Vladimira Putina," soudí Šimandl. Podle něho by to zřejmě vedlo k bezpečnostním krizím v blízkosti Evropy.

Za možné velké nebezpečí pro Ukrajinu označil Beroun Bělorusko, váže podle něho část ukrajinských sil u Kyjeva, a Ukrajina je tak nemůže využít jinde. "Bělorusko by mělo čelit některým krokům ze strany EU a NATO jako Rusko, a to nejen v diplomatické a ekonomické oblasti," řekl bez bližšího upřesnění.