Ruské zpravodajské aktivity v ČR se po vyhošťování omezily na minimum

BIS
BIS, foto: Google Earth
ČTK 11. dubna 2022 15:39 | akt. 11. dubna 2022 17:25
Sdílej:

Ruské zpravodajské aktivity v Česku se podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky omezily po vyhošťování souvisejícím s vyšetřováním výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku a s ruskou invazí na Ukrajinu na minimum. Koudelka na dnešní bezpečnostní konferenci ve Sněmovně řekl, že Rusové nyní nejsou schopni vést na českém území zásadní zpravodajské operace.

Podobně jako ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun varoval před dezinformacemi a upozornil také na některá rizika související s uprchlickou vlnou z Ukrajiny.

Celkový počet ruských diplomatů v Česku klesl aktuálně podle Koudelky na šest a administrativně-technických pracovníků na 25. "S tímto počtem skutečně Rusové nejsou schopni vést nějaké zásadní zpravodajské operace na našem území pod tradičním krytím a mohou jen obtížně vést i operace technického charakteru, operace sledovací a další," uvedl ředitel civilní kontrarozvědky. Vzhledem k rozsáhlým protiruským sankcím, omezenému vydávání víz či uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla podle něho mají nyní ztížené podmínky i ruští zpravodajci působící pod krytím obchodníků, novinářů nebo zástupců ruských firem.

Personální stav ruského velvyslanectví v Česku byl výrazně omezen kvůli kauze Vrbětice už loni. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle kterých jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské GRU, vyhostilo zprvu 18 pracovníků a následně i další. Po ruské invazi na Ukrajinu Česko zareagovalo dalším diplomatickým krokem, když odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně, což znamenalo další snížení početního stavu.

České ministerstvo zahraničních věcí také na začátku dubna v reakci na invazi na Ukrajinu apelovalo na ruské diplomaty, kteří mají svědomí a schopnost rozpoznat zlo, aby opustili kruh spolupachatelů. 

Relativně příznivá situace neznamená, že by ruské zpravodajské aktivity ustaly, uvedl Koudelka. Rusové podle něho "zcela jistě" začali pracovat podle plánu připraveného na takové situace. Jde podle ředitele o operace v kybernetickém prostoru, o masivní šíření dezinformací a o využívání takzvané páté kolony v Česku, která se podle něho začíná postupně aktivizovat. Dezinformace jsou podle Koudelky jedním z nejzávažnějších rizik, jejich cílem je rozbití jednoty mezinárodního společenství i jednoty v jednotlivých zemích. "Je naprosto nezbytné, aby boj (s dezinformacemi) získal jasnou právní úpravu, legislativní rámec, aby nebyla nutná improvizace," zdůraznil Beroun. Není podle něho možné nechat otáčet veřejné mínění proruským směrem.

Migrační vlnu z Ukrajiny policie a ministerstvo vnitra podle Koudelky zvládají, převažující ženy a děti nepředstavují žádné velké riziko. Je ale podle něho nutné počítat s tím, že mezi migranty mohou být i lidé cíleně vyslané Ruskem s různými úkoly, nebo naopak lidé, proti nimž může Rusko učinit po válce "odvetná opatření".

Zpravodajské služby nemají podle vyjádření svých šéfů informace, že by Česku aktuálně hrozilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu nějaké významné nebezpečí. Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl ale upozornil na to, že na ruském seznamu "nikoli přátelských zemí" je Česko pravděpodobně vysoko.

"Útok na Ukrajinu je svým způsobem osobní válkou ruského prezidenta Vladimira Putina," řekl šéf civilní kontrarozvědky Šimandl. Protiruské sankce mohou podnítit v Ruské federaci podle něho závažné sociálně-ekonomické a následně i vnitropolitické změny. "V dlouhodobém horizontu nelze v Rusku vyloučit ani změnu systémovou, tedy změnu režimu Vladimira Putina," soudí Šimandl. Podle něho by to zřejmě vedlo k bezpečnostním krizím v blízkosti Evropy.

Za možné velké nebezpečí pro Ukrajinu označil Beroun Bělorusko, váže podle něho část ukrajinských sil u Kyjeva, a Ukrajina je tak nemůže využít jinde. "Bělorusko by mělo čelit některým krokům ze strany EU a NATO jako Rusko, a to nejen v diplomatické a ekonomické oblasti," řekl bez bližšího upřesnění.

Témata:
Stalo se
Světové celebrity
Alec Baldwin

Alec Baldwin se veřejně přiznal, že lhal

Herecký veterán Alec Baldwin se veřejně přiznal k drobné lži, kterou zkoušel na svou manželku Hilariu. Během natáčení svého podcastu Here’s the Thing sedmašedesátiletý herec zavzpomínal na to, jak se snažil získat trochu času pro sebe v jejich rozlehlém sídle v Amagansettu. Přiznal se, že své o pětadvacet let mladší ženě tvrdil, že jde uklízet domácí kino, aby mohl nerušeně sledovat dokument o kapele Beatles.

Světové celebrity
Princ Harry a Meghan Markleová

Harry a Meghan se vydali na nečekanou humanitární misi

Princ Harry a Meghan Markle se tento týden vydali na nečekanou dvoudenní humanitární misi do Jordánska. Cesta vyvolala řadu otázek poté, co server Page Six odhalil, že manželé v podstatě ukončili činnost své nadace Archewell a propustili téměř všechny zaměstnance. Navzdory rozkladu vlastní charitativní organizace se dvojice v doprovodu Světové zdravotnické organizace (WHO) setkala s pacienty evakuovanými z Pazy.

Světové celebrity
Princezna Kate a princ William se pochlubili zamilovaným snímkem.

Experti popsali, čím si princ William po smrti Diany prochází

Princ William, kterému je nyní 43 let, se podle královských expertů usilovně snaží mít kontrolu nad svým životem. Tento postoj je přímou reakcí na chaos, který provázel jeho dětství. Bývalá korespondentka BBC Jennie Bond vysvětluje, že princovo odhodlání pramení z pocitu bezmoci, který zažíval jako dospívající chlapec v rozvrácené rodině.

Zahraničí
Bill Clinton

Bill Clinton vypovídal o Epsteinovi. Bránil manželku Hillary

Bývalý americký prezident Bill Clinton v pátek 27. února absolvoval dlouho očekávané slyšení před sněmovním výborem pro dohled v New Yorku. Výpověď se týkala jeho vztahu s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Ačkoliv bylo jednání pro média uzavřené, Clinton zveřejnil své prohlášení na sociální síti X.