Ruské zpravodajské aktivity v Česku se podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky omezily po vyhošťování souvisejícím s vyšetřováním výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku a s ruskou invazí na Ukrajinu na minimum. Koudelka na dnešní bezpečnostní konferenci ve Sněmovně řekl, že Rusové nyní nejsou schopni vést na českém území zásadní zpravodajské operace.
Podobně jako ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun varoval před dezinformacemi a upozornil také na některá rizika související s uprchlickou vlnou z Ukrajiny.
Celkový počet ruských diplomatů v Česku klesl aktuálně podle Koudelky na šest a administrativně-technických pracovníků na 25. "S tímto počtem skutečně Rusové nejsou schopni vést nějaké zásadní zpravodajské operace na našem území pod tradičním krytím a mohou jen obtížně vést i operace technického charakteru, operace sledovací a další," uvedl ředitel civilní kontrarozvědky. Vzhledem k rozsáhlým protiruským sankcím, omezenému vydávání víz či uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla podle něho mají nyní ztížené podmínky i ruští zpravodajci působící pod krytím obchodníků, novinářů nebo zástupců ruských firem.
Personální stav ruského velvyslanectví v Česku byl výrazně omezen kvůli kauze Vrbětice už loni. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle kterých jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti ruské GRU, vyhostilo zprvu 18 pracovníků a následně i další. Po ruské invazi na Ukrajinu Česko zareagovalo dalším diplomatickým krokem, když odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně, což znamenalo další snížení početního stavu.
České ministerstvo zahraničních věcí také na začátku dubna v reakci na invazi na Ukrajinu apelovalo na ruské diplomaty, kteří mají svědomí a schopnost rozpoznat zlo, aby opustili kruh spolupachatelů.
Relativně příznivá situace neznamená, že by ruské zpravodajské aktivity ustaly, uvedl Koudelka. Rusové podle něho "zcela jistě" začali pracovat podle plánu připraveného na takové situace. Jde podle ředitele o operace v kybernetickém prostoru, o masivní šíření dezinformací a o využívání takzvané páté kolony v Česku, která se podle něho začíná postupně aktivizovat. Dezinformace jsou podle Koudelky jedním z nejzávažnějších rizik, jejich cílem je rozbití jednoty mezinárodního společenství i jednoty v jednotlivých zemích. "Je naprosto nezbytné, aby boj (s dezinformacemi) získal jasnou právní úpravu, legislativní rámec, aby nebyla nutná improvizace," zdůraznil Beroun. Není podle něho možné nechat otáčet veřejné mínění proruským směrem.
Migrační vlnu z Ukrajiny policie a ministerstvo vnitra podle Koudelky zvládají, převažující ženy a děti nepředstavují žádné velké riziko. Je ale podle něho nutné počítat s tím, že mezi migranty mohou být i lidé cíleně vyslané Ruskem s různými úkoly, nebo naopak lidé, proti nimž může Rusko učinit po válce "odvetná opatření".
Zpravodajské služby nemají podle vyjádření svých šéfů informace, že by Česku aktuálně hrozilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu nějaké významné nebezpečí. Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl ale upozornil na to, že na ruském seznamu "nikoli přátelských zemí" je Česko pravděpodobně vysoko.
"Útok na Ukrajinu je svým způsobem osobní válkou ruského prezidenta Vladimira Putina," řekl šéf civilní kontrarozvědky Šimandl. Protiruské sankce mohou podnítit v Ruské federaci podle něho závažné sociálně-ekonomické a následně i vnitropolitické změny. "V dlouhodobém horizontu nelze v Rusku vyloučit ani změnu systémovou, tedy změnu režimu Vladimira Putina," soudí Šimandl. Podle něho by to zřejmě vedlo k bezpečnostním krizím v blízkosti Evropy.
Za možné velké nebezpečí pro Ukrajinu označil Beroun Bělorusko, váže podle něho část ukrajinských sil u Kyjeva, a Ukrajina je tak nemůže využít jinde. "Bělorusko by mělo čelit některým krokům ze strany EU a NATO jako Rusko, a to nejen v diplomatické a ekonomické oblasti," řekl bez bližšího upřesnění.
Uplynul ve čtvrtek měsíc od chvíle, co se v Praze uskutečnilo poslední rozloučení s Aničkou Slováčkovou, statečnou bojovnicí, která v pouhých 29 letech podlehla zákeřné rakovině. K jejím oporám z řad přátel patřil i Milan Peroutka. Známý zpěvák se teď rozhodl poskytnout odpověď na citlivou otázku.
Zpěvák Justin Bieber, jeden z nejúspěšnějších popových interpretů posledních dvou dekád, se podle nového dokumentu TMZ Investigates: What Happened to Justin Bieber? ocitl v roce 2022 na pokraji finančního kolapsu. Právě kvůli této situaci měl tehdy prodat celý svůj hudební katalog investiční společnosti Hipgnosis Songs Capital za zhruba 200 milionů dolarů.
Česká hokejová reprezentace pokračuje v parádních výkonech na mistrovství světa v Dánsku. V zápase proti Německu předvedli svěřenci Radima Rulíka další dominantní představení, které završili jednoznačným vítězstvím 5:0. Češi si zajistili klíčové body do tabulky a znovu ukázali, že to s útokem na medaile myslí vážně.
Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svých útocích na slavného rockera Bruce Springsteena. Tentokrát do všeho zatáhl i poraženou soupeřku z loňských prezidentských voleb Kamalu Harrisovou či další slavné osobnosti.
Mirka Dopitu a Jaromíra Soukupa jsme svého času mohli vnímat jako soky v souboji o přízeň Agáty Hanychové. Uspěl první jmenovaný, který se tak momentálně může veřejně povyšovat nad toho druhého.
Velmi smutnou zprávu v pondělí oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve věku 48 let tragicky zahynul meteorolog Jan Šrámek, jehož mohli znát i televizní diváci z České televize.
Legendární Ladislav Kerndl oslavil v minulém týdnu kulaté 80. narozeniny a jeho neméně slavná dcera Tereza se postarala o to, aby se na jubileum nezapomnělo.
Česko dnes čeká předposlední zápas ve skupinové fázi letošního mistrovství světa s vědomím, že by do dějiště šampionátu přece jen mohla dorazit ještě jedna posila ze zámořské NHL. V noci totiž opustil Stanley Cup tým s českým hokejistou v kádru.
Jiří Krampol oslaví za necelé dva měsíce 87. narozeniny, ale pokročilý věk nevnímá jako jedinou příčinu častých zdravotních potíží, které ho trápí. Někdejší velký sportovec se domnívá, že zásadní roli sehrála jedna konkrétní věc.
Jiří Bartoška prožil většinu života za dob společného československého státu, takže není divu, že zpráva o jeho smrti v minulém týdnu zasáhla i sousední Slovensko. Vzpomínku na hereckého kolegu a prezidenta karlovarského filmového festivalu připojila i Magda Vášáryová.
Bývalému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi byla diagnostikována agresivní forma rakoviny prostaty s metastázemi v kostech. Informovala o tom BBC s odvoláním na prohlášení jeho kanceláře.
Agáta Hanychová tvrdí, že dostala kudlu do zad, ale nechce říct, kdo ji měl zradit. Jen jedno je jisté. Spolehnout se prý může jen na členy rodiny. Fanoušci se proto domnívají, že kamarádku zklamala Ornella Koktová. Co se mělo stát?