Kvůli situaci v Afghánistánu se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN

"Pracujeme na tom," řekl dnes zvláštní zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij podle agentury AFP prohlásil, že "situace vyžaduje okamžitý zásah RB OSN".

Britský ministerský předseda podle agentury Reuters vyzval rovněž k zasedání nejvyššího orgánu NATO - Severoatlantické rady.

Kvůli situaci v Afghánistánu se dnes také sešel britský výbor pro krizové situace COBRA, kterému předsedal Johnson. Po tomto jednání šéf britské vlády prohlásil, že prioritou je pro Londýn dostat co nejrychleji do bezpečí britské občany a Afghánce, kteří v uplynulých dvaceti letech pomáhali britským silám v Afghánistánu.

Johnson zároveň prohlásil, že nikdo by neměl "bilaterálně" uznat Tálibán za afghánskou vládu. "Myslím, že je velmi důležité, aby Západ kolektivně pracoval na tom, aby nová vláda - ať už ji vytvoří Tálibán nebo kdokoli jiný - pochopila, že nikdo nechce, aby se Afghánistán znovu stal semeništěm teroru," řekl podle BBC britský premiér.

Británie příští týden rovněž povolá poslance na krizové zasedání parlamentu, kde by měli jednat o tom, jak má vláda dál postupovat. Britští poslanci se budou muset do lavic vrátit během letní přestávky, která měla trvat až do 6. září. Mimořádné zasedání začne ve středu ráno.

K mimořádnému jednání poslanců předtím vyzval i šéf labouristické opozice Keir Starmer. "Situace v Afghánistánu je nesmírně šokující a evidentně se zhoršuje hodinu od hodiny... Vláda kolaps Afghánistánu tiše sledovala, což bude mít pro nás tady ve Spojeném království důsledky," citoval Starmerova slova list The Guardian.

Předseda zahraničního výboru dolní komory britského parlamentu, konzervativec Tom Tugendhat řekl, že stažení vojáků z Afghánistánu je pro Británii největším zahraničněpolitickým fiaskem od Suezské krize v roce 1956. Podle něj Británie "nechala Afghánce napospas".