Rusko chce od zahraničních firem příspěvek za odchod, píše tisk

Zahraniční firmy z "nikoli přátelských zemí" by při opuštění svých ruských aktiv měly ruským úřadům zaplatit "dobrovolný příspěvek" ve výši pěti procent jejich tržní hodnoty, napsal dnes na svém webu Kommersant s odvoláním na zápis z jednání vládní podkomise pro kontrolu zahraničních investic, zveřejněný na webu ministerstva financí. Podkomise jednala ještě na začátku března.

27. března 2023, 21:41 — Autor: ČTK

Rusko, Kreml
FOTO: Pixabay

Z dokumentu vyplývá, že v případě prodeje svých aktiv se slevou menší než 90 procent by nerezidenti měli do státního rozpočtu přispět nejméně pěti procenty z jejich tržní hodnoty. V případě, že sleva přesáhne 90 procent, pak by příspěvek měl činit nejméně deset procent.

Dříve se předpokládalo, že příspěvek bude v jakémkoliv případě činit deset procent z hodnoty transakce, připomněl Kommersant.

Ještě loni v březnu ruská vláda přijala pravidlo, podle kterého transakce ruských společností s občany a firmami z nikoliv přátelských zemí musí být schváleny vládní komisí pro zahraniční investice. Podle posledních změn se souhlas komise vyžaduje při následných prodejích či převodech cenných papírů.

Řada západních firem se stáhla z Ruska poté, co ruská vojska loni v únoru na rozkaz prezidenta Vladimira Putina vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tak nejhorší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Západ zareagoval uvalením sankcí proti Rusku a podporou Ukrajiny.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychjlo Podoljak minulý měsíc uvedl, že během války jen devět procent z téměř 1500 světových firem opustilo ruský trh.

"Mezi západními společnostmi, které nadále podnikají v Rusku, tvoří největší část německé (19,5 procenta), americké (12,4) a japonské firmy (sedm procent). V teroristickém státě zůstaly firmy jako Metro, Leroy Merlin, Auchan, Nestlé, Unilever, Procter&Gamble, Siemens, Pfizer, Philip Morris, Bayer, Acer, Alibaba, CloudFlare, Société Générale, Credit Suisse, Lenovo, Asus, Cersanit a další," napsal Podoljak v sociální síti. Některé západní banky za rok války dokázaly v Rusku podle něj vygenerovat výjimečně vysoké zisky. "(Rakouský finanční ústav) Raiffeisen Bank zvýšil zisk v Rusku o 313 procent. Za loňský rok zisk ruské pobočky představoval 474 milionů eur (asi 11,26 miliardy Kč), což je největší suma ze všech poboček v jihovýchodní Evropě," upozornil.

"Neodejít z Ruska za rok války - to není náhoda, ale vědomé stanovisko. Kolektivní Západ, jehož trh má pro nadnárodní korporace větší důležitost než Rusko, by měl projevit tvrdý postoj," vybídl Podoljak.