Rusko dnes rozhodne o uznání nezávislosti donbaských republik

Během porady zazněly argumenty, že v Donbasu žije na 800.000 ruských občanů, které je podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové nutné ochránit před "genocidou". Ukrajina i západní země odmítají, že by v Donbasu ke genocidě docházelo.

"Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida," řekla. "Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání (Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky) problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat," dodala.

"Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat," zdůraznil bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady. Upozornil také, že většina Rusů by uznání nezávislosti republik v Donbasu podpořila.

V době, kdy Medveděv byl prezidentem, Rusko svedlo krátkou válku s Gruzií a poté uznalo nezávislost separatistických gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie ve kterých má Rusko nyní své jednotky.

"Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal," argumentoval předseda dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin a vyzval Putina, aby uznal "lidové republiky".

"Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko," prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. "Nemáme na výběr, musíme je (povstalecké republiky) uznat," zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu.

Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin se dokonce vyslovil pro začlenění "lidových republik" do Ruské federace a Putin jej vzápětí upozornil, že tato otázka není na pořadu dne.

Vůdci obou povstaleckých donbaských republik Denis Pušilin a Leonid Pasečnik dnes znovu vyzvali Putina, aby jejich nezávislost uznal, a požádali, aby s nimi Rusko uzavřelo dohody o přátelství a spolupráci, a to i v obraně. K uznání "lidových republik" již dříve vybídli prezidenta také ruští poslanci.

Rusko zpočátku dělalo vše, aby střet mezi povstalci v Donbasu na východě Ukrajiny a Kyjevem urovnalo mírovou cestou, ale přesto vznikla nynější situace, kdy hrozí další "trestná výprava" Kyjeva do Donbasu, poznamenal Putin na úvod porady.

Ministr zahraničí Lavrov referoval o západní reakci na návrhy Ruska, které se od USA a NATO dožaduje bezpečnostních záruk. Západní odpovědi podle ruského šéfdiplomata opomíjejí klíčové ruské požadavky, nicméně jsou náznaky vstřícnosti a v rozhovorech je záhodno pokračovat. Rusko se zejména hodlá domáhat odpovědi na hlavní problém, který jej znepokojuje, což je především další rozšiřování NATO na východ.

Ministr obrany Šojgu poukázal na údajné prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně změny postavení Ukrajiny jako nejaderné země, což by podle ministra bylo krajně nebezpečné. Možnosti Ukrajiny vytvořit jaderné zbraně jsou vyšší než Íránu či Severní Koreje, varoval Šojgu.

Soustředění ruských vojsk u ukrajinských hranic budí v Kyjevě i v západních zemích obavy z ruské invaze. Kreml dnes odmítl odpovědět na dotaz, zda zasáhne v Donbasu, pokud o to tamní separatisté požádají, upozornila agentura Reuters.

Západ v posledních dnech se rostoucí naléhavostí varuje před možností ruské invaze na Ukrajinu. Rusko u hranic se svým sousedem shromáždilo desítky tisíc vojáků, možnost invaze ale dlouhodobě odmítá.