Rusko invazí na Ukrajinu bezostyšně porušilo Chartu OSN, řekl Biden

Podle šéfa Bílého domu je válka na Ukrajině válkou ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho cílem je vymazat Ukrajinu z mapy, přičemž bezohledně Evropě vyhrožuje jadernými zbraněmi. Biden se také vyslovil pro rozšíření Rady bezpečnosti OSN. Ta by se podle něj měla zdržet používání veta.

"Stálý člen Rady bezpečnosti OSN napadl svého souseda a pokusil se vymazat suverénní stát z mapy. Rusko bezostyšně porušilo základní principy Charty OSN," řekl Biden.

V projevu k mezinárodnímu společenství prezident USA také řekl, že ze zpráv o ruských útocích na ukrajinské civilisty mrazí. Putinovy nové jaderné hrozby vůči Evropě podle Bidena ukázaly "bezohledné ignorování" odpovědnosti Ruska jakožto signatáře Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Putin dnes ve svém ranním projevu vyhlásil částečnou mobilizaci, která by se mohla týkat až 300.000 rezervistů, a podpořil plán připojit část Ukrajiny k Rusku. Západu také naznačil, že je připraven na obranu Ruska použít jaderné zbraně.

"Jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést," řekl dnes Biden. Podle amerického prezidenta Rusko nikdo neohrožoval, ačkoliv se Moskva snaží tvrdit opak. Jediný, kdo usiloval o válku, je podle Bidena Rusko. Zatímco Rusko "nezodpovědně vyhrožuje", Čína podle Bidena provádí "bezprecedentní zbrojení" a Severní Korea nadále "hrubě porušuje sankce OSN". Americký prezident také zdůraznil, že nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, a řekl, že nejlepší cestou, jak toho docílit, je skrze diplomacii. Prezident USA rovněž přislíbil, že Spojené státy budou stát při Ukrajině. "Budeme stát v solidaritě proti ruské agresi, tečka," řekl Biden.

Biden se na všeobecné rozpravě OSN vyslovil také pro reformu Rady bezpečnosti OSN. Poznamenal, že nejmocnější orgán OSN musí zůstat důvěryhodný a efektivní. "Proto Spojené státy rovněž podporují zvýšení počtu stálých i nestálých zástupců v Radě," řekl. Stálá místa v Radě bezpečnosti by podle něj měly získat země z Afriky, Latinské Ameriky a Karibiku. Spojené státy nedávno překvapily svým požadavkem na reformu patnáctičlenné Rady bezpečnosti, píše agentura DPA. Pět stálých členů- USA, Rusko, Čína, Francie a Británie - má právo veta a může tak blokovat všechny kroky. To se opakovaně projevilo mimo jiné během nynější ruské agrese na Ukrajině. Za odpůrce reformy Rady bezpečnosti jsou považovány především Rusko a Čína.

Americký prezident také přislíbil dodatečných 2,9 miliardy dolarů (72 miliard korun) na řešení nedostatku potravin způsobeného válkou na Ukrajině a dopady změny klimatu. Jde o navýšení amerického příspěvku na zajištění potravinové bezpečnosti ve světě v návaznosti na 6,9 miliardy dolarů, které USA již letos na tento účel vyčlenily, píše Reuters.