Rusko je v bankrotu, oznámila ratingová agentura Standard & Poor’s. Co to znamená?

Rusko se podle agentury ocitá v selektivní platební neschopnosti od 4. dubna, kdy svůj dolarový dluh, splatný k danému dni, vypořádalo v rublech. Na základě zpřísněných sankcí, které USA přitvrdily v reakci na masakr v Buče, totiž americké banky, jež vedou účty ruskému ministerstvu financí, nemohly danou výplatu uskutečnit.

Ruské ministerstvo financí ji tedy muselo realizovat v rublech a prostřednictvím domácích finančních institucí. Jenže daný dolarový dluh splatný 4. dubna smluvně nezahrnoval možnost alternativní výplaty v rublech, pročež se jedná o porušení smlouvy. Porušení smlouvy ve vztahu k věřitelům je v očích světově významných ratingových agentur, nejen Standard & Poor’s, známkou platební neschopnosti, tedy v podstatě bankrotu.

Vzhledem k tomu, že Rusko je nadále schopno vypořádávat svůj rublový dluh nebo dluh, jejž lze alternativně v rublech vypořádávat, nevkročilo do bankrotového stavu zcela, ale právě jen částečně, tedy svým způsobem selektivně. Proto stav jeho veřejných financí nyní Standard & Poor’s označuje za selektivní platební neschopnost.

Rusko by mohlo selektivní platební neschopnost odvrátit během třicetidenní lhůty, která běží od 4. dubna. Muselo by však daný dluh vypořádat opravdu v dolarech, namísto rublů. To však bude vzhledem k razanci sankcí obtížné, ne-li nemožné.

Pokud Rusko 4. května, což je nyní nejpravděpodobnější termín, opravdu se vším všudy zbankrotuje, půjde o první bankrot země vůči zahraničí od dob, kdy vůdce bolševiků Vladimir Iljič Lenin stornoval carský dluh poté, co roku 1917 stanul v čele Rady lidových komisařů.

Bankrot však nelze chápat doslovně. Rusko bude mít nadále možnost financovat válčení na Ukrajině, například skrze příjem z vývozu energií, zejména plynu a ropy, do zemí EU. Denně za tento export inkasuje částku odpovídající zhruba 850 milionům až miliardě dolarů. Prostředky přitom získává z velké části v eurech, z menší v dolarech.

Platební neschopnost čili bankrot spočívá spíše v tom, že Rusko ztratí přístup na mezinárodní kapitálové trhy. Dramaticky mu zdraží obsluha dluhu a náklady půjčování si dokonce i třeba od čínských investorů. Bez toho bude obtížné získávat pro Rusko peníze na investice a zajišťovat ekonomický růst. Rusové se proto musí připravit na hluboký propad životní úrovně. Bankrotový stav Ruska může trvat třeba jedno desetiletí.