Rusko musí nést následky za invazi na Ukrajinu, konstatovali senátoři

Ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být podle Senátu postaveni před soud a potrestáni. Téměř totožné usnesení přijala Sněmovna jednomyslně v úterý.

Senátoři stejně jako poslanci vyzvali k prosazování dalších protiruských sankcí, k zamezení aktivit ruských tajných služeb v Česku a v EU nebo k prošetření původu peněz, za něž ruští občané nakoupili v Česku nemovitosti a další aktiva. Vyzvali rovněž vládu k opatřením, která povedou k surovinové nezávislosti Česka a celé Evropské unie na Rusku.

"Rusko se rozhodlo usilovat o systematickou akci proti svobodným občanům Ukrajiny s cílem provést jejich údajnou 'denacifikaci', čímž hrubě porušuje Chartu OSN a zásadu svrchovanosti států," konstatoval Senát v usnesení, které podpořilo 64 ze 71 přítomných senátorů, přičemž proti byl pouze bývalý komunista Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz). Brutální násilí vůči starostům a zástupcům samosprávy, vůči občanské společnosti Ukrajiny nebo novinářům označil Senát za záměrný útok na instituce suverénního státu.

Vláda by podle Senátu měla nadále podporovala Ukrajinu dodávkami vojenského materiálu, humanitárně a diplomaticky. Senátoři navíc vybídli kabinet k diplomatické aktivitě, jejímž cílem bude dopravit humanitární pomoc civilistům v obklíčených ukrajinských městech.

Senátoři se ve shodě s poslanci vyslovili také k podpoře Moldavska a Gruzie i těch Rusů a Bělorusů, kteří se postavili "proti zločinné válce Kremlu proti Ukrajině". Vláda by podle obou parlamentních komor měla prosazovat odchod všech ruských jednotek z území Moldavska, Gruzie a Běloruska.

Kabinet by měl podle usnesení podporovat Ukrajinu a mezinárodní společenství v dokumentaci zločinů páchaných ruskými vojáky na ukrajinském území a zapojit Českou republiku do příprav ustanovení mezinárodního soudního tribunálu.

Senát odmítl uzákonit zapojení se do bojů o Ukrajinu podle vládní výjimky

Senát odmítl uzákonit možnost, podle níž by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů o Ukrajině na základě vládní výjimky. Pro zamítnutí této senátorské změny branného zákona dnes hlasovalo 35 z 63 přítomných senátorů. Prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala (ODS) přislíbili beztrestnost lidem, kteří by se rozhodli připojit k ukrajinským ozbrojeným silám v boji proti ruským agresorům.

Senátorská novela, kterou připravili Václav Láska a Lukáš Wagenknecht z klubu Pirátů a hnutí Senátor 21, měla umožnit českým občanům vstoupit do ozbrojeného sboru jiného státu, pokud to bude armáda uvedená v nařízení vlády a bude to v souladu s podmínkami tohoto nařízení. Nepotřebovali by k tomu výjimku od prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil. Senátor Michael Canov (SLK) doporučoval zachovat postup podle platné úpravy, tedy na základě prezidentské výjimky.

Kritici vytýkali novele přesnější vymezení podmínek, za nichž by se Češi mohli začlenit do ukrajinských ozbrojených sil, i absenci parlamentní kontroly. Podle Lásky by mez podmínkami ve vládním nařízení mohly být například minimální věk nebo vojenský výcvik. Láska odmítl, že by jeho novela byla protiústavní.

Fiala se počátkem března se Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Podle premiéra je to výhodnější než senátní návrh, jehož schvalování zabere měsíce. Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN) naopak uvedl, že obecný příslib abolice je nejhorším možným řešením, neboť abolici nelze udělit před spácháním trestného činu. Nejlepší by byl naopak speciální jednorázový zákon, míní Hraba.

Mezi odpůrce novely patřil místopředseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Jan Sobotka (STAN). Podle něj by mohla být vykládána jako "účast NATO v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině" a jako měření dvojím metrem. Připomněl, že čeští občané, kteří se zapojili do bojů na proruské straně v separatistických východoukrajinských oblastech, byli za to odsouzeni.