Rusko odmítlo poskytovat OBSE údaje o ozbrojených silách, vymlouvá se na Česko

Rusko poprvé uvědomilo o svém odmítnutí poskytovat informace o ozbrojených silách 16. ledna v Gavrilovově dopise. Ten spojoval ruské odmítnutí s rozhodnutím Česka "pozastavit své závazky" vůči Rusku. Rusko bylo také ovlivněno ukrajinským "odmítnutím účastnit se výměny informací" o ozbrojených silách. Rusko kromě toho v dopise obvinilo 29 států, včetně Británie, Německa, Francie či Polska, že neposkytly určitá - blíže neupřesněná - oznámení. Tvrdilo, že Francie, Bulharsko a Polsko nepozvaly Rusy na své vojenské základny a že Nizozemsko vyškrtlo Rusko z řad adresátů oznámení, napsal deník.

Dodal, že podle Spojených států ruská oddanost vídeňskému dokumentu dávno zeslábla a právě postoj Ruska zavinil, že se nepodařilo pokročit s modernizací dokumentu projednávanou od roku 2016. Moskva totiž požadovala, aby NATO na oplátku odstoupilo od politiky odstrašování Ruska. Loni ruský ministr obrany Sergej Šojgu obvinil OBSE z protiruských postojů a z toho, že vídeňský dokument platí jen čistě formálně.

Připomněl, že členské státy OBSE si v rámci vzpomínané dohody každoročně vyměňovaly informace o ozbrojených silách, obranném plánování, vojenských rozpočtech a o chystaných inspekcích. První verze vídeňského dokumentu byla přijata ještě v roce 1990. OBSE je největší regionální bezpečnostní organizací, jejími členy je 57 států.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský na počátku února při návštěvě Severní Makedonie, která organizaci nyní předsedá, novinářům řekl, že Rusko systematicky blokuje činnost OBSE. Rusko, které před rokem napadlo Ukrajinu, podle něj blokuje rozpočet OBSE, příští estonské předsednictví a pravděpodobně bude blokovat i nového předsedu či předsedkyni organizace.