Rusko přezbrojí první pluk na rakety Sarmat na podzim

"Nejpozději na podzim plánujeme vytvořit ze sériově dodaných raket první pluk, který bude v Krasnojarském kraji," řekl Rogozin podle agentury TASS. Krasnojarsk leží asi 3000 kilometrů na východ od Moskvy. Reuters připomíná, že středeční vypuštění rakety se uskutečnilo po letech odkladů, zaviněných potížemi s financováním i technickými problémy.

Nové rakety mají být umístěny do stejných podzemních sil, v jakých dosud byly rakety sovětské konstrukce Vojevoda, v Severoatlantické alianci přezdívané Satan. Ty má raketa Sarmat nahradit. Podle Rogozina tak bude možné ušetřit značné zdroje i čas.

Od nové rakety si Moskva slibuje, že bude s to proniknout jakoukoliv protiraketovou obranou. Její dolet má umožnit dopravit jaderné hlavice na kterékoliv místo na Zemi jak přes severní, tak přes jižní pól.

"Ve světě nemá obdoby a ještě dlouho mít nebude. Tato skutečně jedinečná zbraň posílí bojový potenciál našich ozbrojených sil, spolehlivě zajistí bezpečnost Ruska vůči vnějším hrozbám a přiměje k přemýšlení ty, kdo se v zápalu zběsilé, agresivní rétoriky snaží ohrožovat naši zemi," zdůraznil ruský prezident Vladimir Putin v blahopřání vojákům k úspěšnému testy nové rakety.

Sarmat patří k nové generaci ruských strategických zbraní, jejichž vývoj Putin ohlásil v předvečer prezidentských voleb v roce 2018.

Těžkou mezikontinentální raketu Sarmat, která je na kapalné palivo a je odpalovaná z podzemních sil, označil server Armadninoviny.cz svého času za "ruskou superraketu pro konec světa". Jejím úkolem je totiž způsobit nepříteli co nejtěžší ztráty na civilních cílech, a zlomit tak jeho odhodlání pokračovat v boji.

Do výzbroje by raketa mohla být podle dřívějších vyjádření ruských představitelů zařazena v letošním roce. Ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že se tak stane po završení nynějších zkoušek. Jeden raketový pluk se už připravuje na přezbrojení.

Raketa ve středu odstartovala z podzemního sila na kosmodromu Pleseck u Archangelsku na severu evropské části Ruska a cvičné hlavice zasáhly polygon Kura na poloostrově Kamčatka na Dálném východě.

Rusko na Putinův rozkaz 24. února zahájilo útok na Ukrajinu, a tím rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Podle odhadů si konflikt vyžádal už desetitisíce mrtvých.

Kvůli válce dosahuje napětí mezi Ruskem a Západem nejvyšší úrovně od kubánské raketové krize v roce 1962, poznamenal Reuters, který zároveň připomněl výrok generálního tajemníka OSN: "Vyhlídka na jaderný konflikt, dříve nemyslitelný, je zpět mezi možnostmi," uvedl v březnu šéf OSN António Guterres.

Další vývoj války je nejasný

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.