Rusko přiznalo smrt 1351 svých vojáků v bojích na Ukrajině

Zranění podle ruského ministerstva obrany utrpělo od začátku "speciální operace" na Ukrajině 3825 ruských vojáků. Spojení "speciální vojenská operace" používá Moskva pro válku na Ukrajině, kterou rozpoutala 24. února.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes na twitteru sdílelo výrazně vyšší bilanci ruských ztrát. Podle zveřejněných údajů přišlo útočící vojsko o více než 16 tisíc lidí. 

Ukrajinské ozbrojené síly přišly zatím o 30.000 lidí, z toho o 14.000 z nich "nenávratně", oznámila dnes podle agentury TASS Moskva. Kyjev počty zabitých ukrajinských vojáků nezveřejňuje.

Údaje obou stran o padlých a zraněných není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko se zaměří na Donbas, první část operace prý téměř dokončilo

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že první fáze jeho vojenské operace na Ukrajině byla z větší části dokončena. Nyní se prý zaměří na úplné "osvobození" východoukrajinského Donbasu, informovala agentura Reuters.

Z oznámení se podle Reuters zdá, že Rusko mění strategii a zaměří se na skromnější cíle poté, co v prvním měsíci války narazilo na tvrdý odpor Ukrajinců a nedokázalo například obsadit hlavní město Kyjev.

Ruské tiskové agentury citovaly ministerstvo obrany, které uvedlo, že Ruskem podporovaní separatisté nyní kontrolují 93 procent Luhanské oblasti a 54 procent Doněcké oblasti, které společně tvoří Donbas.

"Hlavní cíle první fáze operace byly víceméně splněny," uvedl šéf operací ruského generálního štábu Sergej Rudskoj. "Bojový potenciál ozbrojených sil Ukrajiny se výrazně snížil, což umožňuje soustředit jádro našich sil na dosažení hlavního cíle, osvobození Donbasu," dodal generál.

Ministerstvo nevyloučilo útoky na obléhaná ukrajinská města. Sdělilo také, že Rusko bude okamžitě reagovat na jakýkoli pokus o uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou. Kyjev o toto opatření požádal Severoatlantickou alianci, která ho však odmítá v obavách z rozšíření ukrajinské války.

Ministerstvo obrany také bez uvedení bližších podrobností uvedlo, že operace bude pokračovat, dokud ruské síly nesplní stanovené úkoly. Ruská armáda podle úřadu zvažovala dvě varianty své operace, jednu omezenou pouze na Donbas a druhou na celé území Ukrajiny.

Vysoce postavený diplomatický zdroj v Moskvě prohlášení označil za krok, pomocí kterého si Kreml snaží zachovat tvář, a možnou předehru k ústupu ze strany Ruska.

"Jejich válečné cíle jsou nebo byly mnohem širší než Donbas, což jejich síly zanechalo rozdělené špatně koordinovanými útoky, které vedly nepřipravené jednotky na více frontách," řekl agentuře Reuters. "Předpokládal jsem možnost přeorientování úsilí zpět na Donbas, ale zatímco Putinova rétorika zůstává maximalistická, potřebujeme vidět více důkazů na místě," dodal nejmenovaný zdroj.

Rusko vyslalo 24. února desítky tisíc vojáků na Ukrajinu v rámci toho, co nazývá "speciální vojenskou operací". Kreml invazi obhajuje potřebou sousední zemi demilitarizovat, "denacifikovat" a zabránit údajné genocidě ruskojazyčného obyvatelstva. Ukrajinské ozbrojené síly Rusku kladou tvrdý odpor. Západ na Moskvu uvalil dosud nejrozsáhlejší sankce ve snaze přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k příměří.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server newsbox.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro newsbox.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.