Základním důvodem dosavadních neúspěchů Ruska na Ukrajině jsou jeho špatné zpravodajské informace a chybné vyhodnocení nálad Ukrajinců, domnívá se vojenský analytik Dušan Rovenský. Vedení Ruska pravděpodobně předpokládalo, že minimálně na východě Ukrajiny budou ruské vojáky vítat jako osvoboditele, řekl ČTK.
Poukázal také na nepřipravenost na dlouhodobější operace, na nedostatek pohonných hmot a munice, na nízký počet vojáků nasazených vojáků nebo na starou vojenskou techniku.
Rovenský řekl, že Rusko do útoku na Ukrajinu nasadilo podobný počet vojáků jako Spojené státy při invazi do Iráku. Ukrajina je ale o polovinu větší země s dvojnásobným počtem obyvatel. Navíc irácká armáda po letech sankcí a současná ukrajinská jsou nesrovnatelné. Poukázal na to, že po anexi Krymu Ukrajina vybudovala třetí nejpočetnější armádu v Evropě.
Rusko podle Rovenského nejspíš počítalo s rychlým postupem a na počátku operace chtělo využít podobný scénář jako při obsazení Československa v srpnu 1968. Po výsadku na ruzyňském letišti tehdy následovalo rychlé obsazení klíčových vládních objektů. U Kyjeva se ale Rusům klíčové letiště ovládnout nepodařilo a transportní letouny, které již byly na cestě, musely být odkloněny do Běloruska.
Rovenský se také domnívá, že Rusové nebyli připraveni na dlouhodobější operace, což se projevuje nedostatkem pohonných hmot a munice. Ruská vojska tak budou nejspíš muset dopravit zásoby z Ruska, což ale nějaký čas potrvá.
Jako další příčinou ruských problémů může podle názoru Rovenského být obecná chyba velkých zemí, které přeceňují vlastní schopnosti a podceňují protivníka. Poukázal i na to, že ruská armáda je prezentována jako silná, ale na rozdíl od ukrajinské nemá většina vojáků bojové zkušenosti. Ukrajina totiž na linii bojů se separatisty na východě země pravidelně své jednotky střídala, její vojáci tak získali bojové zkušenosti a zažili, "jaké to je, když po nich někdo střílí". V ruské armádě mají podle Rovenského tyto zkušenosti speciální síly, nikoli běžné jednotky.
Zmínil i zastaralou techniku, kterou Rusko do bojů nasazuje. Pouze na několika fotografiích podle něj byly vidět moderní zbraně, jinak většinou byly použity třeba staré tanky T-72, i když některé z nich modernizované. V této souvislosti podle něj hraje roli i opotřebení techniky, která musí na Ukrajině překonat značné vzdálenosti, a je tak náchylnější na poruchy. Z fotografií je podle něj vidět, že Rusové nechávají nepoškozenou techniku stát podél cest, na vině je pravděpodobně nedostatek paliva nebo porucha. Opuštěných strojů se mohou následně zmocnit Ukrajinci, dodal.
Řada slavných lidí se v pondělí přišla rozloučit se zesnulým zpěvákem Karlem Bláhou, ale jedna tvář chyběla. Jiří Krampol se s Bláhou dlouhá léta přátelil, na pohřby ale zásadně nechodí. Rodině zesnulého se nicméně ozval.
Český sport zasáhla o uplynulém víkendu jedna velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 25 let v sobotu náhle a nečekaně zemřel Adam Bydžovský, trenér juda a úspěšný český reprezentant. Informoval o tom Český svaz judo na webových stránkách.
Až do konce května se neočekává výraznější oteplení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejtepleji bude během sledovaného období na začátku června. Denní maxima vyšplhají v průměru na 23 stupňů.
Přesně 24 hodin po úvodním buly předchozího zápasu nastoupila česká hokejová reprezentaci do dalšího utkání na mistrovství světa. Trenéři sáhli ke třem změnám v sestavě, v nichž dvě byly vynucené zdravotním stavem. Na výkonu se to ale výrazně nepodepsalo. Národní tým po bezbrankové první třetině vstřelil sedm gólů a nad Dánskem zvítězil 7:2.
Veronika Arichteva má na prvním místě rodinu, která se v posledních dnech vyrovnává s úmrtím jejího tatínka Pavla Nového, známého producenta. Stále má ale maminku, kterou se rozhodla ukázat fanouškům u příležitosti Dne matek.
Česko oficiálně pogratulovalo novému papeži Lvu XIV. ke zvolení. Pražský hrad informoval, že prezident Petr Pavel dnes odeslal do Vatikánu telegram. Hlava státu zároveň pozvala nástupce zesnulého papeže Františka k budoucí návštěvě Česka.
Mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku pokračuje i dnes, opět s českou účastí. Hrozí ale, že dva ze členů národního týmu do večerního utkání s domácí reprezentací nenastoupí. Už nyní je navíc jisté, že dojde ke změně na brankářském postu.
Česko se rozloučí se zesnulým hercem Jiřím Bartoškou příští týden v úterý. Informovali o tom organizátoři karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška zemřel ve čtvrtek, bylo mu 78 let.
Monika Absolonová se loni podruhé za sebou stala bronzovou Slavicí, přestože přes dvě dekády nevydala novou desku. Možná i kvůli takto vyjádřené přízni fanoušků se rozhodla připravit další album.
Nepříjemně se mohli cítit cestující v letounu aerolinek Turkish Airlines, který musel v sobotu opakovat přistání na Ruzyni. Šlo o spoj z Istanbulu do Prahy. Všechno naštěstí dobře dopadlo, ačkoliv se podle svědectví odehrálo pořádné drama.
Českou hudbu zasáhla na konci uplynulého víkendu smutná zpráva. Ve věku 101 let zemřela uznávaná varhanice Alena Štěpánková-Veselá, někdejší rektorka Janáčkovy akademie múzických umění, která byla celý život neodmyslitelně spjatá s Brnem.
Jiří Bartoška si uměl užívat života, což bylo každý rok asi nejvíce patrné na karlovarském filmovém festivalu. Jeho dlouholetý prezident si rok před svou smrtí, která nastala ve čtvrtek 8. května, pořídil za pořádný balík nemovitost v úplně jiném kraji, kde byste lázeňské město hledali marně.