Evropa se ocitá pod čím dál intenzivnějším tlakem hybridní války, kterou Rusko vede proti západním zemím. Tato forma válčení zahrnuje sabotáže, kybernetické útoky, špionáž a dezinformační kampaně, které mají za cíl destabilizovat evropské společnosti a oslabit jejich podporu Ukrajině v probíhajícím konfliktu. Navzdory tomu však reakce Evropské unie a NATO zůstává omezená, což podle serveru Politico vyvolává otázky, proč západní země nepřistupují k tvrdší odvetě proti Kremlu.
Jeden z nejviditelnějších případů ruské sabotáže se odehrál letos v červenci na letišti v německém Lipsku. Zápalný balíček, který explodoval v přepravním kontejneru DHL, mohl způsobit katastrofu, pokud by detonoval během letu.
Podle západních zpravodajských služeb šlo o testovací útok, jehož cílem bylo připravit podobné akce na lety směřující do Spojených států. Další incident se odehrál ve skladu nedaleko britského Birminghamu, kde podobný balíček rovněž explodoval.
Tyto útoky nejsou ojedinělé. Ruské aktivity zasáhly také klíčovou evropskou infrastrukturu. V Baltském moři byly nedávno přerušeny dva podmořské telekomunikační kabely, pravděpodobně v důsledku sabotáže.
I když není přímo potvrzeno, že za tím stojí Moskva, německý ministr obrany Boris Pistorius označil tento incident za „hybridní akci“. Jen několik dní předtím byla ruská loď Jantar spatřena v irských vodách, kde operovala poblíž důležitých energetických a internetových tras.
Podle Thomase Haldenwanga, bývalého prezidenta německé federální zpravodajské služby, Rusko již delší dobu používá „celý arzenál nástrojů hybridní války“. Tímto způsobem usiluje o oslabení politických diskusí, kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu i přímé sabotáže. Tyto aktivity jsou často doprovázeny dezinformačními kampaněmi, které mají za cíl podkopat důvěru občanů v jejich vlády.
Rusko rovněž využívá hybridní válku k cílenému násilí. Podle německých a amerických úřadů se podařilo zabránit pokusu o atentát na Armina Pappergera, šéfa německé zbrojařské společnosti Rheinmetall, která dodává Ukrajině dělostřelecké granáty. Moskva je také podezřelá z několika žhářských útoků v Polsku, Spojeném království, České republice, Německu, Litvě a Lotyšsku.
Navzdory těmto aktivitám je odpověď Západu na ruské útoky relativně slabá. Jedním z hlavních důvodů je obava z eskalace konfliktu. Podle odborníka na terorismus Daniela Bymana z Centra pro strategická a mezinárodní studia se mnoho západních zemí obává, že přímá konfrontace s Ruskem by vedla k cyklu odvety, který by mohl situaci ještě zhoršit.
Evropská pasivita je také odrazem vnitřních politických rozporů. Některé země, například Maďarsko nebo Turecko, mají blíže k Moskvě, což ztěžuje dosažení konsenzu v NATO. Další překážkou je problém s přisouzením odpovědnosti. Hybridní útoky, jako je sabotáž podmořských kabelů nebo kybernetické útoky, často zanechávají jen málo důkazů, které by mohly jednoznačně spojit pachatele s Kremlem.
Rusko také záměrně operuje v „šedé zóně“, aby se vyhnulo kolektivní odpovědi NATO podle článku 5, který se vztahuje na přímé vojenské útoky. Podle německého poslance a bývalého důstojníka Rodericha Kiesewettera Moskva testuje hranice této klauzule a zvyšuje tlak na Západ, aby zjistila, co si může dovolit.
I když NATO začalo více diskutovat o kolektivní reakci na hybridní útoky, zatím se členské státy nedohodly na jasných krocích. Někteří odborníci navrhují využití článku 4, který umožňuje konzultace mezi členy NATO v případě ohrožení bezpečnosti. Ovšem i tento krok zůstává spíše teoretický.
Na druhou stranu se některé země začaly více zaměřovat na ochranu své infrastruktury. Po sabotáži plynovodu Nord Stream NATO vytvořilo novou koordinační buňku pro ochranu podmořské infrastruktury. Evropská unie také zavedla rámec sankcí proti jednotlivcům a organizacím zapojeným do hybridních útoků, což zahrnuje zmrazení majetku a zákaz cestování.
Evropské země se rovněž zaměřují na boj proti dezinformacím. Francie například zřídila agenturu Viginum, která sleduje zahraniční digitální vlivy. Švédsko vytvořilo speciální „Agenturu pro psychologickou obranu“, která identifikuje a bojuje proti dezinformačním kampaním.
Přesto však tyto kroky často přicházejí pozdě. Moskva se navíc přizpůsobila vyhoštění více než 700 ruských špionů z evropských zemí od roku 2022. Místo nich nyní využívá tzv. „jednorázové agenty“ – mladé muže s kriminální minulostí, najímané přes platformy jako Telegram. Tito agenti jsou placeni kryptoměnami a často si nejsou ani vědomi, že slouží zájmům Ruska.
Podle Arndta Freytaga von Loringhovena, bývalého německého velvyslance a šéfa zpravodajství NATO, je nutné, aby Evropa začala Rusku účinněji vzdorovat. „Agresivní chování musí mít politické náklady,“ varuje. Pokud Západ nevyužije současnou příležitost, Rusko bude pokračovat v destabilizaci evropských států a testování jejich odolnosti.
Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců.
Monika Absolonová v průběhu května přeložila jeden ze svých koncertů na pozdější datum z blíže nespecifikovaných zdravotních důvodů. Nyní je zpátky za mikrofonem, ale jedna věc na první pohled zaujme. Populární zpěvačka proto nemlžila a přiznala, že byla na operaci.
Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nicolas Cage prozradil, že si v loňském roce nechal oficiálně a legálně změnit své jméno na Nicolas Cage, a to jak v profesním, tak v osobním životě. Držitel Oscara, který se narodil jako Nicolas Kim Coppola, se k tomuto kroku rozhodl proto, že již nechtěl být vnímán jako pouhý klaunský bratranec na okraji slavné hollywoodské rodiny. Herec v rozhovoru pro magazín Variety uvedl, že je nyní Nickem Cagem v běžném životě i před kamerou a že považuje za lepší být patriarchou své vlastní malé rodiny.
Britská celebrita Katie Price po dvou týdnech nejistoty promluvila o zmizení svého manžela Leeho Andrewse a šokovala veřejnost tvrzením, že byl v celách předběžného zadržení vyslýchán kvůli podezření ze špionáže. Podle jejích slov, které jí tlumočil tchán Peter, se úřady ve Spojených arabských emirátech domnívaly, že Andrews provádí výzvědnou činnost. Skutečnost je však podle zjištění britských médií mnohem méně dramatická a údajné obvinění ze špionáže se ukázalo jako nepravdivé.
Rozhodnutí rodiny rockové legendy Ozzyho Osbourna vytvořit jeho digitální dvojče poháněné umělou inteligencí vyvolalo mezi fanoušky vlnu kritiky.
Vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle zveřejnila na sociální síti Instagram dvě rozsáhlá alba dosud neviděných fotografií ze své svatby s princem Harrym, čímž si připomněla jejich osmé výročí sňatku. Podle přední britské autorky a expertky na královskou rodinu Ingrid Sewardové však tyto snímky nesou skrytý význam a představují záměrný vzkaz adresovaný jejímu tchánovi, králi Karlovi III. Panovník byl totiž jediným dalším členem královské rodiny, který se na vybraných svatebních fotografiích po boku novomanželů objevil.
Internetová společnost Meta, která provozuje dvě z nejpoužívanějších sociálních sítí, oznámila zavedení předplatného. Informovala o tom stanice CNBC. Dobrou zprávou je, že se nebude platit za Facebook či Instagram. Firma bude vybírat peníze za využití svých nástrojů umělé inteligence.
Ondřej Brzobohatý se po oznámení rozchodu odmlčel, zatímco jeho manželka Daniela (za svobodna Písařovicová) se už ukázala lidem jako moderátorka jednoho ostře sledovaného přímého přenosu. Nyní se televizní diváci mohou těšit i na hudebníka.
U soudů nechce trávit čas snad nikdo z nás, ale Michaele Ochotské nezbývalo ve sporu s bývalým manželem nic jiného. Dvojice se přela o výši alimentů na syna. Někdejší moderátorka Novy slaví triumf, ale má to háček. Rozhodnutí ještě nemusí být konečné.
Prohrané čtvrtfinále letošního mistrovství světa v hokeji s Finskem bylo posledním zápasem trenéra Radima Rulíka na lavičce národního týmu. Loučí se po třech vyřazeních ve čtvrtfinále, ale na domácí zlato se rozhodně nezapomene.
Česko ve čtvrtek zarmoutila smutná zpráva o úmrtí člena souboru Divadla Járy Cimrmany Jana Hraběty. Bylo mu 86 let. Informace doputovala i na Pražský hrad. Ztráty známého herce lituje i prezident Petr Pavel.