Spojené státy dnes odmítly tvrzení Ruska, že na Ukrajině vedly programy vývoje biologických a chemických zbraní. Podle Bílého domu se Moskva může snažit těmito výroky odůvodnit použití vlastních biologických či chemických zbraní v konfliktu, uvedla agentura Reuters. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes řekla, že žádá USA, aby světu vysvětlily, proč podporují to, co Moskva označuje jako vojenský biologický program na Ukrajině.
"Vycházíme z toho, že v nejbližší době jsou ministerstvo obrany Spojených států a administrativa prezidenta USA povinny seznámit světové společenství, a učinit tak oficiálně, nikoli prostřednictvím svých mluvících hlav, s programy, které byly realizovány na Ukrajině," cituje mluvčí agentura Interfax. Zacharovová podle ní řekla, že Rusko "neprosí", ale "požaduje".
Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová označila ruská tvrzení za nepravdivá. Podle ní se může Moskva těmito svými výroky snažit odůvodnit použití ruských biologických a chemických zbraní v konfliktu. Tvrzení mohou být rovněž mediální přípravou na "operaci pod falešnou vlajkou", při které by Rusko použití vlastních biologických či chemických zbraní připsalo protivníkovi, domnívá se Psakiová.
Podle Zacharovové laboratoře vyvíjely biologické zbraně a obzvláště nebezpečné patogeny byly zničeny, aby Ukrajina a Spojené státy zabránily prozrazení porušování úmluvy o zákazu biologických zbraní, píše Interfax. "Nemluvíme zde o mírovém využití nebo vědeckých cílech," dodala Zacharovová podle Reuters a prohlásila, že programy financovalo americké ministerstvo obrany.
Zacharovová tvrdí, že Rusko na údajný program přišlo během "speciální vojenské operace", jak Moskva nazývá invazi do sousední země. Prohlásila rovněž, že Rusko má k dispozici dokumenty, podle nichž ukrajinské ministerstvo zdravotnictví nařídilo po 24. únoru zničit vzorky moru, cholery, antraxu a dalších patogenů. Pravost těchto dokumentů nebylo možné nezávisle potvrdit, podotkl Reuters.
V reakci na dřívější ruská obvinění ohledně údajného vojenského biologického programu na Ukrajině tiskové oddělení Pentagonu v úterý uvedlo: "Tyto absurdní ruské dezinformace jsou jasně nepravdivé", píše Reuters. Obdobně se podle ní vyjádřil tiskový odbor ukrajinského prezidenta: "Ukrajina striktně odmítá taková obvinění."
Rusko podle britských tajných služeb stále častěji Ukrajinu viní z vývoje jaderných a biologických zbraní. Tato tvrzení sice nejsou nová, ale od konce února jsou šířena stále silněji, aby jimi Moskva dodatečně ospravedlnila invazi do sousední země, informovalo v úterý britské ministerstvo obrany. Pravdivosti ruských obvinění přitom nic nenasvědčuje.
V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že na Ukrajině existuje síť biologických laboratoří, které pracují na objednávku amerického ministerstva obrany. Mezinárodní experti na ověřování faktů ale podle agentury DPA tato tvrzení dávno vyvrátili.
Zacharovová dnes dále prohlásila, že Rusko dosáhne svého cíle, kterým je zajištění neutrálního statusu Ukrajiny. Vojenské operace pokračují podle plánu, tvrdila. Moskva by podle ní dala přednost jednání. Ruská armáda zaútočila na Ukrajinu 24. února.
"Cílem speciální vojenské operace je ochrana Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR), demilitarizace a denacifikace země a odstranění vojenské hrozby pro Rusko, která přichází z ukrajinského území vzhledem k jeho rozvoji zeměmi NATO (...) Jejím cílem není obsadit Ukrajinu, zničit její státnost nebo svrhnout současnou vládu," řekla mluvčí ruské diplomacie podle agentury TASS.
Mluvčí ruské diplomacie dále tvrdí, že Rusko nikdy neohrožovalo NATO a nečiní tak ani nyní. Její země však podle ní musí reagovat na "konfrontační kurz" Severoatlantické aliance. Na tiskové konferenci sdělila, že navyšování vojenských sil NATO na jeho východním křídle v návaznosti na to, co Rusko označuje za "speciální vojenskou operaci" na Ukrajině, má "provokativní charakter" a nepomáhá zajišťovat bezpečnost v Evropě, píše Reuters.
Ruské síly postupují na Ukrajině pomaleji, ale čím dál častěji se uchylují k rabování a dalším násilným činům, uvedl už dříve štáb ukrajinských ozbrojených sil. Po téměř dvou týdnech bojů se ruské síly zmocnily části jižní Ukrajiny a zjevně se snaží odříznout zemi od přístupu k moři, konstatovala v úterý agentura AP. Postup ruských vojsk v mnoha oblastech - včetně okolí Kyjeva - však podle ní zastavily ukrajinské ozbrojené síly, které se zaměřily na obrněné kolony vyslané Moskvou.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.