S OSN má problém Izrael i Turecko. Podle Ankary hrozí světová válka

"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan v úterý. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.

Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.

Erdogan v prvních dnech vystupoval umírněněji a obě strany konfliktu vyzýval ke zdrženlivosti. Jeho postoj se však zásadně změnil po minulý týden výbuchu v nemocnici al-Ahlí ve městě Gaza. Hamás tvrdí, že smrtící explozi v nemocnici způsobil izraelský útok.

Izrael to však popírá a uvádí, že výbuch způsobila palestinská raketa, která po odpálení směrem na Izrael spadla v zástavbě na palestinském území. Izraelskou verzi podpořily analýzy tajných služeb USA, Francie a Kanady. Americké zpravodajské služby odhadují, že po explozi mohlo zemřít 100 až 300 lidí. Pravděpodobný počet obětí se ale pohybuje kolem stovky. Uvedla to agentura Reuters.

I CNN na základě svého vyšetřování uvedla, že výbuch v nemocnici v Gaze 17. října pravděpodobně způsobila raketa odpálená z pásma Gazy, nikoli izraelský letecký útok. CNN poznamenala, že spolu s řadou odborníků analyzovala desítky veřejně dostupných snímků a videí a také satelitní snímky a získala nějaké vodítka k tomu, co explozi způsobilo.

"Bez možnosti přístupu na místo a shromažďování důkazů ze země nemůže být žádný závěr definitivní," píše server s tím, že podle analýzy byla raketa vypuštěná z Gazy a rozbila se ve vzduchu. Konkrétně se mělo jednat o části rakety přistávající v areálu nemocnice, výsledkem čehož byl výbuch v nemocnici.

Odborníci na zbraně a výbušniny s desítkami let zkušeností s hodnocením poškození bomb, kteří přezkoumali vizuální důkazy, řekli CNN, že se domnívají, že jde o nejpravděpodobnější scénář – ačkoli upozorňují na nepřítomnost zbytků munice nebo šrapnelu.

"Všichni se shodli, že dostupné důkazy o škodách na místě nebyly v souladu s izraelským náletem," píše server. Odpovědnost za tuto událost není ani podle zprávy amerických zpravodajských služeb přisuzována Izraeli. Hodnocení vychází z různých zpravodajských informací, sledování raketové aktivity a analýzy dostupných videí a fotografií z veřejných zdrojů.

OSN už víza do Izraele nedostane

Izrael ve středu uvedl, že odmítl udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi. Stalo se tak v reakci na nedávná Guterresova vyjádření na půdě OSN.

"V souvislosti s jeho vyjádřeními nebudeme vydávat víza představitelům OSN. Už jsme odmítli udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi. Přišel čas dát jim lekci," řekl podle médií izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan .

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyzval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby okamžitě odstoupil z funkce. Reagoval tak na jeho slova, o tom, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vzduchoprázdnu" a že Palestinci 56 let trpěli pod "dusivou okupací".

Guterres, ve své zprávě přednesené v Radě bezpečnosti, tvrdě odsoudil útoky palestinských radikálů, které 7. října si vyžádaly více než 1400 životů, a označil je za "strašné". Zároveň však upozornil, že tyto události nevznikly v izolaci, ale jsou důsledkem dlouhodobé okupace a útlaku Palestinců. Guterres zdůraznil, že Palestinci byli dlouhá léta vystaveni okupaci, neustálým konfliktům s osadníky, násilím, vysídlování a zničení jejich domů. Jejich naděje na politické řešení konfliktu postupně vyprchaly.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v reakci na toto prohlášení položil otázku, v jakém světě generální tajemník žije a vyjádřil nesouhlas s Guterresovým postojem. Izraelský velvyslanec v OSN pak uvedl, že generální tajemník, který projevuje pochopení pro masové útoky na nevinné, nemá podle něj vhodné vedení OSN a vyzval ho, aby rezignoval.

Guterres v úterý vyjádřil znepokojení nad "zjevným porušováním mezinárodního humanitárního práva" v pásmu Gazy a vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. "Jsem hluboce znepokojen jasným porušováním mezinárodního humanitárního práva, jehož jsme svědky v Gaze. Rád bych jasně řekl: Žádná strana ozbrojeného konfliktu nestojí nad mezinárodním humanitárním právem," řekl Guterres na zasedání Rady bezpečnosti OSN, ale Izrael výslovně nejmenoval .

Guterres, který osobně navštívil hraniční přechod Rafah mezi Egyptem a pásmem Gazy, také přivítal, že o víkendu začala přes Rafah proudit do Gazy humanitární pomoc. "Je to jen kapka pomoci v oceánu potřebné humanitární pomoci. Navíc, naše zásoby pohonných hmot v Gaze vydrží už jen několik dní. To by byla další katastrofa," podotkl.

Šéf OSN zároveň zopakoval výzvu k okamžitému humanitárnímu příměří, jehož cílem je zmírnit utrpení, usnadnit a zajistit poskytování pomoci a umožnit propuštění rukojmí.

Podobné prohlášení učinil i lídr evropské diplomacie Josep Borrell před zasedáním ministrů zahraničí členských zemí. Z pohledu Evropské unie je podle něj neodkladnou prioritou v rámci blízkovýchodního konfliktu doručení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, které bylo zasaženo izraelskými útoky.

Borrell zdůraznil, že vyhlášení humanitárního příměří by bylo pro situaci velmi prospěšné. Ministři se setkávají v Lucemburku v době, kdy OSN a humanitární organizace varují před katastrofálními důsledky izraelské blokády Pásma Gazy, která byla zavedena v reakci na brutální útoky palestinského hnutí Hamás na izraelském území.

"Osobně si myslím, že je nezbytné vyhlásit humanitární příměří, aby bylo možné poskytnout pomoc a distribuovat ji obyvatelům Pásma Gazy," řekl Borrell.

Zároveň zdůraznil, že otázka příměří bude jedním z hlavních témat dnešního setkání ministrů zahraničí, které se bude věnovat nejen situaci na Blízkém východě, ale také pokračující ruské agresi vůči Ukrajině a situaci mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Celkový počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 5000. Dalších 15 200 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 6400, zraněno je nejméně 18 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy.

Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus později řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".

Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."