Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 100 miliard korun

"Zhruba poloviční deficit proti minulé vládě není výsledek k sebechvále, ale potvrzuje to náš závazek krotit neudržitelné tempo zadlužování, které minulý kabinet před volbami nastartoval. V důsledku této populistické rozdávací politiky jsme se loni zadlužovali nejrychleji v celé Evropské unii," řekl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Celkové příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně stouply o 37,5 miliardy na 479,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 47,3 miliardy na 422,4 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci dubna pak meziročně klesly o 54,4 miliardy na 579,4 miliardy korun.

Stanjura dále uvedl, že je třeba vnímat plnění rozpočtu také v kontextu války na Ukrajině a potřeby novelizovat rozpočet kvůli dodatečným výdajům na zvládání uprchlické krize, pomoc domácnostem, obranu a bezpečnost. "Zejména na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií využijeme meziročně zhruba o pětinu vyšší daňové příjmy, jejichž vývoj odpovídá naší predikci," dodal ministr.

Ekonomové se začínají shodovat v tom, že udržet deficit za celý rok pod 280 miliardami korun bude téměř nemožné. Proto také očekávají v avizované novele zákona o státním rozpočtu i navýšení schodku rozpočtu. "Vláda si zkomplikovala rozpočtovou situaci neadresným řešením energetické krize, kdy pomáhá i lidem, kteří pomoct nepotřebují, což je velmi nákladné. Očekávám proto novelu zákona o státním rozpočtu a navýšení deficitu," uvedl například ekonom Deloitte Václav Franče.

Ekonom Komerční banky Jaromír Gec pro letošní rok prozatím očekává schodek státního rozpočtu zhruba 310 miliard korun. "Současný odhad objemu dodatečných prostředků, které budou vydány na pomoc válečným uprchlíkům, plánované zvýšené výdaje na obranu, snížení spotřební daně z paliv, zrušení silniční daně a navýšení existenčního a životního minima činí celkem téměř 80 miliard korun, se kterými letošní rozpočet dosud nepočítal. Minimálně ta část z dodatečných výdajů, která přímo souvisí s uprchlickou krizí, tedy asi 54 miliard korun, by však měla být ze značné části financována ze zdrojů EU," vypočetl.

Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš zároveň upozornil na to, že rozpočet dokáže pokrýt část nečekaných výdajů spojených s pomocí domácnostem a válkou na Ukrajině díky vyšším inflačním příjmům. "Přesto se plánovaný 280miliardový rozpočet v následujících měsících ocitne pod tlakem," uvedl.

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci dubna meziročně stouplo o 20,4 miliardy na 108,6 miliardy korun. Na dani z příjmu firem rozpočet meziročně získal o 2,8 miliardy korun více, celkem 31 miliard korun. Na dani z příjmu fyzických osob rozpočet inkasoval ke konci dubna 28,7 miliardy korun, meziročně o 3,3 miliardy více.

V případě výdajů klesly běžné i kapitálové výdaje. Na běžných výdajích stát ke konci dubna vydal 550,9 miliardy korun, meziročně o 44 miliard méně. Kapitálové výdaje meziročně klesly o 10,4 miliardy na 28,5 miliardy korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci dubna 245,7 miliardy korun, meziročně o 11 miliard korun více. Z toho na důchody putovalo 188,4 miliardy korun.

Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.