Schodek státního rozpočtu vzrostl v srpnu na 231,1 miliardy

Vláda koncem července schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že návrh rozpočtu projde.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně stouply o 8,1 procenta na 1,023 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu meziročně vzrostly o 0,8 procenta na 1,254 bilionu Kč. Příjmové straně pomohly podle MF daňové výnosy, které byly meziročně vyšší o 15,5 procenta, naopak výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc.

"Z pohledu evropských peněz je aktuální plnění rozpočtu meziročně zkreslené zhruba o 17 miliard korun, které by měly v průběhu druhé poloviny roku vylepšit saldo státního rozpočtu. Na výdajové straně máme dodatečné náklady na mimořádné důchody a sociální dávky na pomoc skupinám občanů ohroženým zdražováním. I přesto sledujeme v posledních měsících pozitivní trend výrazně rostoucích kapitálových výdajů, které jsou aktuálně téměř o 20 procent silnější než v loňském roce, nepřekvapivě s největším podílem do dopravní infrastruktury," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Po relativně dobrém červnu a červenci přišel srpen s deficitem 38 miliard Kč, řekl ČTK analytik Deloitte Václav Franče. Výdaje i daně se vybírají podle něho více méně podle plánu, zaostávají naopak nedaňové příjmy, zejména příjmy z EU. "V srpnu energetická krize v Evropě vygradovala a nyní je jasné, že vláda bude muset navýšit podporu domácnostem a podporovat i průmysl, což se dosud zdráhala. Je tak velmi pravděpodobné, že deficit rozpočtu letos bude atakovat 400 miliard Kč spíše než plánovaných 330 miliard. Stejně tak se jeví jako nereálný plán deficitu 270 miliard Kč na příští rok," dodal.

K růstu příjmů nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (o 11,1 procenta) s kladným příspěvkem především daně z přidané hodnoty, pojistného a daní z příjmů právnických osob. Naopak o 11,4 procenta klesly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 miliardy Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob s růstem o 9,3 procenta se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021, jako bylo například snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka s dopadem až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 snížilo další zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Naopak příjmy pozitivně ovlivnil růst mezd v soukromém sektoru, uvedlo MF.

Příjem daně z přidané hodnoty s růstem o 18,6 procenta pozitivně ovlivnilo oživení ekonomiky, růst cen a také vyšší počet pracovních dní. V meziročním růstu inkasa spotřebních daní o 9,9 procenta se rovněž promítá ekonomický růst, ale i oživení cestovního ruchu.

Běžné výdaje byly meziročně nižší o 0,5 procenta, přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a výdajů souvisejících se solidární pomocí uprchlíkům. Nižší byly především výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 19,4 procenta. Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách s růstem o osm procent se nejvíce podílely výplaty důchodů (8,1 procenta) navýšené lednovou a červnovou valorizací.