V Evropě opět hrozí válka a více než 100.000 ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou nemá žádné ospravedlnění. Dnes to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který opětovně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k jednáním. V projevu kancléř hájil význam demokracie, kterou považuje dlouhodobě za stabilní politické zřízení.
"V Evropě znovu hrozí válka a hrozba rozhodně není zažehnaná," řekl Scholz. Poukázal na to, že kvůli rusko-ukrajinské krizi upadají do pozadí další významné výzvy, jako jsou pandemie nemoci covid-19 a tažení proti klimatickým změnám.
Scholz se v projevu ohradil proti používání síly v mezinárodním společenství a snaze posouvat hranice států. "Nynější mezinárodní systém je založen na spolupráci," řekl. Proto podle něj nemá ospravedlnění rozmístění více než 100.000 ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou. "Útok na Ukrajinu by byl chybou," uvedl. V takovém případě jsou podle kancléře Německo a západní státy připraveny uvalit na Moskvu bezprecedentní politické, ekonomické a geostrategické sankce.
Scholz opět zopakoval, že Německo a Západ jsou připraveny s Moskvou jednat. "Nedělám si žádné iluze, že bychom vše rychle vyřešili. Nejde ale o nic menšího než o zachování míru v Evropě," řekl. Uvedl, že i na základě svého úterního setkání s Putinem vnímá, že Moskva stále o diplomacii stojí.
Kancléř se v projevu také přihlásil k obranným závazkům Německa. Berlín podle něj spojencům dluží navýšení investic do armády, které jsou stále pod dvěma procenty výkonu ekonomiky, na kterých se členové NATO dohodli. Rovněž hovořil o jednáních s Íránem o jeho jaderném programu. Scholz je přesvědčen, že dohoda s Teheránem je možná.
"Máme šanci dohodnout se a zrušit sankce. Pokud se nám to brzy nepovede, mohla by jednání ztroskotat," uvedl. Od mezinárodní dohody z roku 2015 o tři roky později odstoupil bývalý americký prezident Donald Trump, ujednání pak přestal plnit i Írán. Západní diplomaté ale nyní hovoří o tom, že současná nepřímá jednání ve Vídni dospěla do rozhodující fáze.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.