Scholz ocenil vzdor Ukrajiny i solidaritu Evropy. Putin se podle něj přepočítal

Ukrajině Scholz vyslovil plnou podporu a země se podle něj může spolehnout, že dostane vše, co pro svou obranu a přežití potřebuje, a to včetně zbraní a financí. Kancléř také ocenil rychlost, s jakou Německo a Evropa posilují svou energetickou a vojenskou bezpečnost.

"Putin se fundamentálně zmýlil, když věřil, že Ukrajinu dobyde za pár dní, země se ale už deset měsíců brání," řekl Scholz. Putinovou obrovskou chybou bylo podle kancléře i to, že spoléhal na nejednotu Západu. "Věřil, že může evropskou solidaritu rozpustit utažením plynového kohoutu," uvedl.

Místo rychlého pádu Ukrajiny a slabého Západu je to nyní Putin, kdo čelí statečnosti Ukrajinců a živoucí solidaritě Evropy. "A to je skutečná historie roku 2022," řekl kancléř.

Scholz opětovně odsoudil taktiku ruských vojsk, která na Ukrajině ničí civilní energetickou infrastrukturu. "Je to hrozivá taktika spálené země," uvedl a dodal, že Putinovi se ani tak zvítězit nepodaří. "Podpoříme Ukrajinu vším, čím potřebuje, aby mohla vzdorovat," řekl. Jako pomoc pro Kyjev zmínil zbraně včetně dělostřeleckých a protileteckých systémů, generátory a také peníze. "Evropská unie v roce 2023 poskytne 18 miliard eur (437 miliard Kč)," řekl o společné půjčce, na kterou se unie v pondělí dohodla.

Kancléř o německé podpoře opakovaně ujistil i východní spojence v NATO. "Budeme bránit každý metr čtvereční spojeneckého území," řekl. Uvedl také, že Německo v reakci na válku zahájilo rozsáhlou modernizaci armády, která získala na zbrojení zvláštní fond o objemu 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč). Připomenul i záměr koupit pro německé letectvo 35 amerických stíhaček F-35, které mohou nést jaderné bomby. Ty Německo v arzenálu nemá, ale v rámci závazků Severoatlantické aliance slíbilo provozovat letouny, které tyto zbraně mohou nést.

Kancléř zmínil i projekt evropského systému protivzdušné obrany, který Scholz navrhl v létě v Praze během projevu na Univerzitě Karlově. O účast má zájem vedle Německa dalších 14 zemí včetně Česka.

Podle Scholze Německo s Evropou ukázaly neuvěřitelné tempo v posílení energetické nezávislosti. Jako příklad uvedl rychlé budování terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). První z nich Německo otevře v sobotu ve Wilhelmshavenu, další budou následovat. "V červenci se začalo stavět a již tento týden ve Wilhelmshavenu zakotví první loď s LNG," řekl. Do Wilhelmshavenu nyní míří plovoucí terminál na opětovné zplynování LNG, který také na své palubě přepravuje 170.000 kubických metrů LNG.

V závěru projevu Scholz ujistil, že Německo nenechá v současné krizi vyvolané ruskou invazí nikoho bez pomoci. "Nikdo netrpí tak jako Ukrajinci. Stojíme pevně na jejich straně. Ale i Němce a naše spojence ruská agrese postavila před velké výzvy, které přijímáme a zvládneme. Ti, kteří nevěřili, že to zvládneme, se hluboce mýlili," řekl. "Jsme v tom společně a nikoho nenecháme samotného," dodal.

V reakci na Scholzův projev vystoupila také opozice. Šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz řekl, že sociálnědemokratický kancléř nese plnou odpovědnost za to, že Ukrajina nedostala německé tanky, které by mohly přispět k rychlejšímu skončení bojů. Kancléř prozatím předání tanků Leopard 2 ukrajinským silám odmítá a zdůvodňuje to společným postupem západních spojenců. Spolupředseda protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Tino Chrupalla zase kancléře vyzval k ukončení protiruských sankcí, které podle něj škodí především Německu.

Scholz před poslanci hovořil také o cenovém stropu pro plyn, na kterém se zatím Evropská unie neshodla, a o multipolárnosti světa 21. století. Ke snaze omezit na úrovni EU ceny plynu řekl, že neexistují jednoduchá okamžitá řešení. "Nemůžeme například zasahovat do cen tak, aby se pak snížily dodávky plynu do Evropy," řekl. Ve výsledku ale očekává pragmatickou dohodu. Otevřená je stále otázka toho, jak vysoká by cena plynu za megawatthodinu měla být. Unijní ministři energetiky by ji chtěli vyřešit na zasedání příští týden v pondělí.

Poslancům kancléř rovněž řekl, že éra bipolárního světa skončila a že 21. století bude patřit multipolaritě. Za nejdůležitějšího globálního partnera označil Spojené státy, uvedl ale, že Evropa hledá úzká partnerství také s rozvíjejícími se zeměmi Asie, Afriky či Jižní Ameriky. Vzestup Číny jako světové mocnosti označil za skutečnost, se kterou se je třeba vyrovnat, což ale neznamená se od asijské velmoci izolovat. "Čína zůstává naším důležitým obchodním partnerem," dodal s tím, že s Čínou je třeba hovořit i o oblastech, ve kterých má Evropa odlišné postoje.