Šéf NATO jednal s Erdoganem o rozšíření aliance a obilném koridoru
Ruská agrese vůči Ukrajině a ratifikace vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance byly hlavními tématy, o nichž dnes hovořil v Istanbulu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Probírali také otázku exportu ukrajinského obilí z černomořských přístavů.
Turecká média po jednání Erdogana se Stoltenbergem zatím nepřinesla více konkrétních informací. Sdělila, že se sešli i s manželkami, a zveřejnila fotky z jednání.
Deník Hürriyet napsal, že schůzka trvala asi dvě a půl hodiny a že se diskutovalo o obilném koridoru z ukrajinských přístavů a vstupu Švédska a Finska do NATO. Stoltenberg podle tureckého deníku Erdoganovi poděkoval za roli v obnovení plnění obilné dohody ze strany Ruska. Erdogan se šéfem NATO podle tisku hovořili také o regionálních otázkách a sporech Turecka s Řeckem. Bližší podrobnosti turecká média zatím neuvádí.
Stoltenberg přiletěl do Turecka na třídenní návštěvu ve čtvrtek, kdy jednal s ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem. Po tomto setkání šéf NATO novinářům řekl, že nastal čas, aby se Švédsko a Finsko staly plnohodnotnými členy aliance, a že obě severské země splnily požadavky Turecka. "V těchto nebezpečných časech je ještě důležitější dokončit jejich vstup (do aliance), zabránit nějakému nedorozumění nebo mylné kalkulaci v Moskvě," dodal.
Çavuşoglu byl po schůzce se Stoltenbergem zdrženlivější a řekl, že kroky ohledně potírání terorismu, které doposud Švédsko a Finsko podnikly, ještě nejsou dostatečné.
Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Turecka, které je mimo jiné obviňuje z podpory kurdských skupin, které Ankara označuje za teroristické. Větší výhrady má turecká vláda ke Švédsku, jehož premiér Ulf Kristersson přijede jednat do Ankary 8. listopadu, uvedl Çavuşoglu.
Kromě Turecka zbývá už jen ratifikace přijetí dvojice severských zemí Maďarskem.
Březnová předpověď počasí. Meteorologové řekli, jak bude až do konce měsíce
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Babiš přiznal změnu v plánu českých repatriačních letů
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Telefonáty a kytky u domu. Dáda Patrasová řekla, co si o tom myslí
Česko na konci února šokovala zpráva, která se rozšířila ze Slovenska. Šlo o hoax o údajném úmrtí Dagmar Patrasové, která musela fanoušky ujišťovat, že je naživu. Známá herečka pochopitelně nechápe, jak se něco takového mohlo stát.
Intervaly jsou zase kratší. Omezení v pražské MHD je u konce
Pražská hromadná doprava od pondělí opět jezdí podle běžného jízdního řádu. Po většinu ledna a po celý únor totiž tramvaje a některé autobusy jezdily v mírně prodloužených intervalech.
Pohřeb Jiřího Valenty bude komorní. Olympic se na obřad nepodívá
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
Bylo to za trest. Dejdar promluvil o projektu, do kterého se nechal přemluvit
Martin Dejdar oslaví za necelých 14 dní další narozeniny. Významným oslavencem byl v loňském roce, kdy měl kulaté šedesátiny. Dárek si k nim nadělil sám. A odvaha slavnému herci opravdu nechyběla.
To se nepodařilo. Simona Krainová řekla, o co se v Dubaji bojuje
Načasování se úplně nepovedlo. Simona Krainová se o víkendu, kdy ve Spojených arabských emirátech došlo k výbuchům, rozhodla poreferovat o realitním trhu v Dubaji, kde se lidé také báli o život. Modelka se stala terčem posměchu i kritiky. Jak reagovala?
Počasí bude i v dalších dnech stabilní, avizují meteorologové na začátku týdne
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Tragický konec pátrání po seniorce. Muž je podezřelý z vraždy
Tragicky skončilo pátrání po pohřešované seniorce z Kroměřížska, které probíhalo v závěru února. Policisté totiž po nálezu těla zjistili, že se stala obětí vraždy. Podezřelému hrozí až 18 let vězení.
Zdeněk Svěrák oslaví kulaté jubileum. ČT zahájila velké přípravy
Zdá se to neuvěřitelné, ale dramatik, scenárista, textař, herec, spisovatel a cimrmanolog Zdeněk Svěrák oslaví 28. března 90. narozeniny. Obraz české kulturní scény spoluvytváří od šedesátých let minulého století. Je držitelem řady ocenění, od Litery přes Českého lva až po nejvyšší státní ocenění Řád bílého lva. K jeho jubileu Česká televize uvede dvacet pořadů, které budou na ČT1, ČT art, ČT: D i v iVysílání.
Tom Hanks má trable se synem. Nechtějí ho z Kolumbie pustit zpět do USA
Syn slavného herce Toma Hankse, Chet Hanks, uvázl v Kolumbii a prostřednictvím sociálních sítí popsal bizarní situaci, která ho tam uvěznila. Ve videu na Instagramu vysvětlil, že po oslavě narozenin svého přítele na Portoriku zamířil do Medellínu za dalším kamarádem. Problémy nastaly ve chvíli, kdy se pokusil zemi opustit a odletět zpět do Spojených států.
Těžký život jediného syna. S čím se musel vypořádat potomek Paula McCartneyho?
Paul McCartney, legendární člen skupiny The Beatles, je hrdým otcem pěti dětí, mezi nimiž zaujímá zvláštní místo jeho jediný syn James. Ten se narodil v září 1977 v Londýně do manželství s Lindou McCartney a vyrůstal obklopen převahou ženského elementu. James má totiž čtyři sestry – Heather, Mary, Stellu a nejmladší Beatrice, která se narodila až z Paulova druhého manželství. Dětství prožil na rodinné farmě v East Sussexu, kde se rodiče snažili dopřát dětem co nejnormálnější výchovu, a proto navštěvovaly státní školy místo soukromých ústavů.
