EU se shodla na společných nákupech plynu i povinném plnění zásobníků

V závěrech vrcholné schůzky se také zavázali k postupnému a co nejrychlejšímu ukončení závislosti na ruských energiích.

Požadavky zvláště jihoevropských zemí na zavedení cenových stropů sice summit neschválil, komise však podle své šéfky do května prověří možnosti oddělení ceny plynu a elektřiny, o něž tyto státy rovněž usilovaly. Lídři se podle ní navíc shodli na zavedení zvláštního energetického režimu pro Španělsko a Portugalsko.

"Místo abychom se přepláceli a vyháněli ceny vzhůru nyní spojíme svou poptávku," ocenila dohodu summitu na společných nákupech předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že se podařilo přijmout i několik bodů, které prosazovala i Česko. Státní pomoc lidem zasaženým vysokými cenami musí podle něj být dočasná a odůvodněná. "To je přesně cesta, kterou jde i naše vláda," napsal na twitteru.

"Prosadili jsme, že při tvorbě energetického mixu mají být zohledněné národní podmínky. To je důležité, protože to přesně reflektuje naši politiku, že půjdeme cestou budování jádra," dodal Fiala. 

Španělský premiér Pedro Sánchez, který podle diplomatů hrozil zablokováním závěrů v případě odmítnutí požadavků na výraznější společné kroky, dohodu summitu ocenil. Vyjednaná výjimka podle něj umožní zemím Pyrenejského poloostrova omezit neúnosně vysoké ceny elektřiny a přitom neohrozit fungování jednotného unijního trhu.

Energie v Evropské unii, ale i jinde ve světě, prudce zdražily loni v souvislosti s oživením po koronavirové krizi a s nedostatečnými zásobami plynu. Nyní se ovšem Evropa obává nového zdražování kvůli ruské invazi na Ukrajinu a souvisejícímu možnému rozpadu obchodních vztahů s Moskvou.

Summit se dnes shodl, že v zájmu energetické bezpečnosti začnou unijní státy plnit plynové zásobníky na příští zimu "nejdříve, jak to bude možné". Pověřil také Evropskou komisi, aby do května předložila plán, jak se postupně zbavit závislosti na ruských energiích. Na konkrétním horizontu pro ukončení dovozu se však názorově rozdělené státy neshodly.

Německo a další země jsou skeptické vůči zásahům proti vysokým cenám energií, řekl po konci jednání novinářům německý kancléř Olaf Scholz. Podotkl, že o požadavcích na omezení cen energií se vedla rozsáhlá debata. Jeho země spolu s některými dalšími západoevropskými či skandinávskými státy tlačila na urychlení přechodu k obnovitelným energiím, které se však do závěrů nakonec nedostalo.

Scholz také upozornil, že Německo je na plynu závislé méně než jiné země unijního bloku. Dodal, že některé jsou závislé ze sta procent. "Staneme se nezávislými na ruském plynu rychleji, než si v současnosti mnozí myslí," uvedl německý kancléř. Tento proces ale podle něj bude nevratný.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po schůzce upozornil, že politici hodlají ke spolupráci na řešení evropské energetické problematiky zapojit také samotné firmy. Zdůraznil potřebu zlepšit oddělení cen elektřiny od cen plynu. Evropská komise byla požádána, aby v krátkodobém horizontu stanovila strop pro ceny energií, dodal francouzský prezident.

Summit EU schválil společnou obrannou strategii ovlivněnou ruskou invazí

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes odsouhlasili novou společnou obrannou strategii, která v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu počítá s výrazným zvýšením vojenských výdajů. Součástí schváleného plánu je vytvoření brigády rychlé reakce o síle až 5000 vojáků a navýšení společných investic do vojenských inovací. Summit pověřil Evropskou komisi, aby do května identifikovala slabá místa unijní obrany, která je potřeba posílit.

EU chce také více spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, kterou za základ své obrany považuje značná část unijních států včetně Česka.

"Schválili jsme Strategický kompas, který bude naším průvodcem k posílení obranné politiky a vyztužení našich evropských obranných kapacit," prohlásil dnes předseda Evropské rady Charles Michel s odkazem na oficiální název obranného plánu.

Koncepci společné obrany na příští desetiletí unijní diplomacie chystala více než rok a členské státy byly v pohledu na ni velmi rozdělené. Zatímco Francie či Německo prosazovaly vytvoření evropských sil paralelních k NATO, země východní části unie včetně Česka nechtěly zdvojovat existující alianční obranu.

V posledních týdnech se však pod dojmem ruského útoku proti sousední zemi text strategie výrazně změnil a státy se v jeho podpoře sjednotily. Plán se soustředí zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu a důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok.

K tomu má sloužit mimo jiné brigáda rychlé reakce, jejíž základ slíbilo do roku 2025 vytvořit Německo. Evropský blok navíc s podobným plánem přišel již v roce 2007, kdy na papíře vytvořil systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto skupiny ale nikdy nebyly nasazeny a s odchodem Británie z EU utichl hlas jejich hlavního zastánce. Unijní země se však nyní shodly, že vzhledem k ruské agresivitě je na čase společnou jednotku uvést do praxe.