Sen o F-16 se Ukrajincům rozplývá. Jejich nasazení nebude dříve než za rok

Podle článku serveru The Washington Post první skupina šesti ukrajinských pilotů pravděpodobně dokončí svůj výcvik na amerických stíhačkách F-16 nejdříve v průběhu léta příštího roku. Vyplývá to z informací získaných od významných ukrajinských vojenských a vládních zástupců.

Deník uvádí, že start výcviku byl několikrát odložen a důvody jsou různorodé, zahrnují například jazykovou bariéru a také nesoulad mezi Kyjevem a Washingtonem ohledně zamýšleného využití těchto letounů na bojišti. I když někteří piloti již mluví anglicky plynule, deník zdůrazňuje, že pro ně bude nejprve nutné absolvování čtyřměsíčního jazykového kurzu v Británii.

Tímto kurzem piloti získají potřebnou terminologii pro ovládání stíhaček. Výuka proběhne společně s pozemním personálem, který může mít s angličtinou větší potíže než sami piloti. Bojový výcvik byl z tohoto důvodu odložen na leden 2024. Druhá skupina, složená rovněž z přibližně šesti pilotů, by měla svůj výcvik zahájit zhruba o půl roku později, tedy na konci příštího roku.

Jeden z nejmenovaných ukrajinských představitelů označil tento průběh událostí za "průtahy". Všichni se shodují, že nechtějí být kritičtí vůči svým evropským a americkým spojencům, aby se nezdálo, že nejsou vděční za podporu, kterou obdrželi. Pro Kyjev se však jedná o nemalou překážku.

Ukrajina totiž původně uváděla, že se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, nedávno to podle CNN uvedl například ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu také původně uvedl, že koalice jedenácti zemí s výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v začne Dánsku už na začátku srpna.

"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr, který také zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Oleksij Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.

Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Problém je ale také v tom, že zatím žádný stát vysloveně nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.

Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.

O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.