Senát schválil sankční zákon proti cizincům za závažná protiprávní jednání

Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.

Zákon, který podpořilo 53 z 65 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident. Normu kritizovala pouze senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé), podle ní je zákon nejednoznačný. Proti novele ale nehlasovala, stejně jako 11 dalších senátorů se hlasování zdržela.

O zařazení na sankční seznam bude podle předlohy rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze. Zákon umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU.

Sněmovna na doporučení ústavně-právního výboru zkrátila o třetinu na 30 dní lhůtu, kterou bude mít vláda pro přezkum rozhodnutí o zařazení na sankční seznam. Zpřesnila také výčet předpisů, na jejichž základě bude možné pokládat jednání za postižitelná podle sankčního zákona. Sněmovní úpravy mají podle jejích tvůrců zaručit to, že se na sankční seznam dostanou cizinci či zahraniční společnosti oprávněně.

Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce příštího roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.

Česko se bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) opírat o sankční režimy plynoucí z unijního práva. Prioritu budou mít jednání o sankčních opatřeních na úrovní celé EU. "Pokud v EU nebudeme úspěšní, můžeme přijmout opatření vlastní. Zároveň platí, že nemusíme čekat na EU, pokud uznáme, že ten zájem je natolik silný," řekl již dříve ministr. Připomněl plánovaný vznik nového oddělení sankčních politik na ministerstvu zahraničních věcí od začátku příštího roku.

Zákon pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském podepsal v prosinci 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama. Spojené státy jím zakázaly vstup do země a nařídily zmrazení účtů lidem, kteří byli podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského nevyjasněné smrti v moskevské vazební věznici. Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací.

Magnitského si v Rusku najal britsko-americký finančník Bill Browder, kterého v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky. Browder totiž tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí. Po Magnitského smrti dosáhl v USA schválení zákona.