Senátoři označili hladomor na Ukrajině ve 30. letech 20. století za genocidu

Senát ČR
Senát ČR, foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images
ČTK 14. prosince 2022 19:30
Sdílej:

Senát po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označil hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora dnes v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině vyjádřila odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat.

"Senát uznává uměle vyvolaný hladomor v letech 1932-1933 na Ukrajině za otřesný zločin genocidia proti ukrajinskému lidu a proti lidskosti," uvádí se v usnesení. Horní komora v něm důrazně odsoudila tyto zločiny namířené proti ukrajinskému lidu a uctila památku milionu obětí hladomoru na Ukrajině.

Hladomor byl podle usnesení uměle a záměrně vyvolán "zrůdným totalitním režimem", aby tehdejší vedení Sovětského svazu zlomilo odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptalo jeho národní sebevědomí. "Připomínání si zločinů proti lidskosti v evropské historii by mělo pomoci předcházet výskytu podobných zločinů v budoucnu," uvádí se v usnesení.

Sněmovna podobné usnesení přijala letos 6. dubna. Už před 15 lety poslanci hladomor odsoudili jako dílo "zrůdného totalitního režimu". Rovněž podle aktuálního usnesení jej úmyslně a cíleně vyvolal "zločinný stalinský režim", byl "cynicky a krutě naplánován".

Komunistickým režimem vyvolaný hladomor podle nejpesimističtějších odhadů historiků způsobil v celém Sovětském svazu smrt až deseti milionů lidí. Polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině. Podle některých historiků hladomor sovětská vláda vyvolala záměrně, aby zadusila ukrajinské touhy po nezávislosti. Za sovětské éry bylo masové hladovění střeženo jako státní tajemství.

Režim pod vedením diktátora Josifa Stalina zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, při níž bylo do té doby soběstačným rolníkům označovaným propagandisticky za kulaky zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok. Výsledkem byl nebývalý hladomor. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus. Lidé, kteří protestovali, byli posláni na Sibiř, nebo zastřeleni.

Rusku používání pojmu genocida v souvislosti s hladomorem vadí. Brání se tím, že nešlo o plánovité vyhlazování ukrajinského národa, protože útlakem bolševiků tehdy trpěly všechny sovětské národy včetně Rusů.

Za akt genocidy uznaly hladomor na Ukrajině mimo jiné Spojené státy, Polsko, Maďarsko a pobaltské země. Genocida je záměrné a systematické ničení nějaké národnostní, etnické, náboženské nebo kulturní skupiny. Podle mezinárodního práva jde o zločin.

Stalo se
Krimi
Policie ČR, ilustrační fotografie.

Střelba v Poleradech se vysvětluje. Policie stanovila kvalifikaci případu

Policie pokročila s případem víkendové střelby ve středočeských Poleradech. Kriminalisté kvalifikovali případ jako pokus o zabití. Střílel taxikář, jemuž teď hrozí až desetiletý trest odnětí svobody. Muž je vyšetřován na svobodě. 

České celebrity
Karlos Vémola

Úřady si vyšláply na zápasníka Vémolu. Lvice Elsa míří jinam

Karlos Vémola řeší další nepříjemnost, kdy se znovu dostal do střetu s tuzemskými úřady. Tenkrát jde o jedno z jeho zvířat, které mu pro tuto chvíli bylo odebráno a míří do jedné z tuzemských zoologických zahrad. 

České celebrity
Pavel Nečas

Mohl Pavel Nečas ještě žít? Známý herec byl krátce před smrtí u doktora

Českem otřásla na přelomu loňského a letošního roku jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 59 let náhle zemřel oblíbený herec Pavel Nečas. Až po několika měsících vychází najevo, co smutné události předcházelo. 

Společnost
V Praze proběhla tisková konference s českým astronautem Alešem Svobodou. (18.12.2024)

Astronaut Aleš Svoboda nejspíš poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).