Senátoři označili hladomor na Ukrajině ve 30. letech 20. století za genocidu
Senát po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označil hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora dnes v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině vyjádřila odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat.
"Senát uznává uměle vyvolaný hladomor v letech 1932-1933 na Ukrajině za otřesný zločin genocidia proti ukrajinskému lidu a proti lidskosti," uvádí se v usnesení. Horní komora v něm důrazně odsoudila tyto zločiny namířené proti ukrajinskému lidu a uctila památku milionu obětí hladomoru na Ukrajině.
Hladomor byl podle usnesení uměle a záměrně vyvolán "zrůdným totalitním režimem", aby tehdejší vedení Sovětského svazu zlomilo odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptalo jeho národní sebevědomí. "Připomínání si zločinů proti lidskosti v evropské historii by mělo pomoci předcházet výskytu podobných zločinů v budoucnu," uvádí se v usnesení.
Sněmovna podobné usnesení přijala letos 6. dubna. Už před 15 lety poslanci hladomor odsoudili jako dílo "zrůdného totalitního režimu". Rovněž podle aktuálního usnesení jej úmyslně a cíleně vyvolal "zločinný stalinský režim", byl "cynicky a krutě naplánován".
Komunistickým režimem vyvolaný hladomor podle nejpesimističtějších odhadů historiků způsobil v celém Sovětském svazu smrt až deseti milionů lidí. Polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině. Podle některých historiků hladomor sovětská vláda vyvolala záměrně, aby zadusila ukrajinské touhy po nezávislosti. Za sovětské éry bylo masové hladovění střeženo jako státní tajemství.
Režim pod vedením diktátora Josifa Stalina zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, při níž bylo do té doby soběstačným rolníkům označovaným propagandisticky za kulaky zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok. Výsledkem byl nebývalý hladomor. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus. Lidé, kteří protestovali, byli posláni na Sibiř, nebo zastřeleni.
Rusku používání pojmu genocida v souvislosti s hladomorem vadí. Brání se tím, že nešlo o plánovité vyhlazování ukrajinského národa, protože útlakem bolševiků tehdy trpěly všechny sovětské národy včetně Rusů.
Za akt genocidy uznaly hladomor na Ukrajině mimo jiné Spojené státy, Polsko, Maďarsko a pobaltské země. Genocida je záměrné a systematické ničení nějaké národnostní, etnické, náboženské nebo kulturní skupiny. Podle mezinárodního práva jde o zločin.
Monika Absolonová poslala poslední pusu. Česko reaguje na Tesaříkův odchod
Česko od nedělního večera smutní, protože ve věku 80 let zemřel Richard Tesařík. Mnoho lidí má potřebu reagovat na smutnou zprávu. Ozvala se například zpěvačka Monika Absolonová. Smutek ale zavládl i na nečekaných místech.
Bolek Polívka míří i se syny a exmanželkou na divadelní jeviště v Praze
Bolek Polívka a jeho synové Vladimír, Jan a František, Chantal Poullain, ale i Martin Huba či Jiří Dvořák a další herci se v září a říjnu představí na prknech Divadla Bez zábradlí, kam míří se svým repertoárem Divadlo Bolka Polívky.
ČT se opět vydá po stopách Járy Cimrmana. Tváří bude známý herec
Téměř tři desítky míst napříč Českem, která odkazují k působení fiktivního českého génia, představí druhá řada cestopisného cyklu Stopy Járy Cimrmana. Průvodce Miroslav Táborský se v šesti nových dílech setká nejen se svými hereckými kolegy z Divadla Járy Cimrmana, ale také s místními nadšenci, kteří mistrovu stopu připomínají veřejnosti. Česká televize plánuje vysílání druhé řady na jaro 2027.
Zemřel zpěvák Richard Tesařík, bylo mu 80 let
Českou hudební scénou na závěr uplynulého víkendu otřásla velmi smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřel Richard Tesařík, zpěvák slavné skupiny Yo Yo Band. Informovala o tom jeho rodina.
Tropy i den plný deště. Meteorologové řekli, co nabídne tento týden
Chladná rána, tropická odpoledne i deštivý den. To všechno nás čeká během prvního ryze zářijového týdne, který právě začíná. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti.
Václav Neckář se v pražském kostele rozloučil s milovaným synem
Václav Neckář má za sebou psychicky velmi náročnou sobotu. Rodina legendárního zpěváka se včera rozloučila s jeho náhle zesnulým synem Václavem, který zemřel v srpnu ve věku pouhých 51 let.
Rozvodová bitva na obzoru. Karlos Vémola prozradil, o co mu jde
Rozvodová sága, jejímiž hlavními aktéry jsou Karlos Vémola a jeho manželka Lela, zdaleka nekončí. Z nejnovějšího vyjádření zápasníka vyplývá, že chce zabojovat o to, aby mohl být s dětmi i po rozpadu manželství co možná nejčastěji.
Hana Zagorová a nedožitá osmdesátka. Přišlo přání od Štefana Margity
Už čtyři roky si na konci srpna a na začátku září připomínáme legendární Hanu Zagorovou. Právě dnes by oblíbená zpěvačka měla kulaté osmdesáté narozeniny. Nikoho asi nepřekvapilo, že na tohle výročí nezapomněl vdovec Štefan Margita.
Princ William zastoupí krále na důležité evropské události
Norsko se příští týden rozloučí se zesnulým králem Haraldem V. Na pohřbu monarchy nebude chybět reprezentant britské monarchie. Buckinghamský palác oznámil, že královskou rodinu bude na smutečním obřadu zastupovat následník trůnu princ William. Informovala o tom BBC.
Agáta Hanychová si ho nemůže vynachválit. Dopita je víc než manžel
Agáta Hanychová pokračuje ve vyznáních lásky manželovi Mirku Dopitovi, které mohou někteří lidé vnímat i jako kritiku bývalých partnerů. Sama influencerka chce, aby lidé především věděli, jak je pro ni současný partner důležitý.
Jiřina Bohdalová měla zajímavou letní návštěvu. Hostila známého politika
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňovalo až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Stát chce být připraven na další povodně. Nový plán mohou ovlivnit i běžní lidé
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
