Senát po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označil hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora dnes v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině vyjádřila odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat.
"Senát uznává uměle vyvolaný hladomor v letech 1932-1933 na Ukrajině za otřesný zločin genocidia proti ukrajinskému lidu a proti lidskosti," uvádí se v usnesení. Horní komora v něm důrazně odsoudila tyto zločiny namířené proti ukrajinskému lidu a uctila památku milionu obětí hladomoru na Ukrajině.
Hladomor byl podle usnesení uměle a záměrně vyvolán "zrůdným totalitním režimem", aby tehdejší vedení Sovětského svazu zlomilo odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptalo jeho národní sebevědomí. "Připomínání si zločinů proti lidskosti v evropské historii by mělo pomoci předcházet výskytu podobných zločinů v budoucnu," uvádí se v usnesení.
Sněmovna podobné usnesení přijala letos 6. dubna. Už před 15 lety poslanci hladomor odsoudili jako dílo "zrůdného totalitního režimu". Rovněž podle aktuálního usnesení jej úmyslně a cíleně vyvolal "zločinný stalinský režim", byl "cynicky a krutě naplánován".
Komunistickým režimem vyvolaný hladomor podle nejpesimističtějších odhadů historiků způsobil v celém Sovětském svazu smrt až deseti milionů lidí. Polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině. Podle některých historiků hladomor sovětská vláda vyvolala záměrně, aby zadusila ukrajinské touhy po nezávislosti. Za sovětské éry bylo masové hladovění střeženo jako státní tajemství.
Režim pod vedením diktátora Josifa Stalina zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, při níž bylo do té doby soběstačným rolníkům označovaným propagandisticky za kulaky zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok. Výsledkem byl nebývalý hladomor. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus. Lidé, kteří protestovali, byli posláni na Sibiř, nebo zastřeleni.
Rusku používání pojmu genocida v souvislosti s hladomorem vadí. Brání se tím, že nešlo o plánovité vyhlazování ukrajinského národa, protože útlakem bolševiků tehdy trpěly všechny sovětské národy včetně Rusů.
Za akt genocidy uznaly hladomor na Ukrajině mimo jiné Spojené státy, Polsko, Maďarsko a pobaltské země. Genocida je záměrné a systematické ničení nějaké národnostní, etnické, náboženské nebo kulturní skupiny. Podle mezinárodního práva jde o zločin.
Možný letní návrat prince Harryho a Meghan Markle do Velké Británie staví královskou rodinu před nelehké rozhodnutí. Podle expertů by tato cesta, plánovaná na červenec u příležitosti odpočtu k hrám Invictus Games 2027, mohla být buď začátkem rodinného usmíření, nebo dalším prohloubením krize. Klíčovým faktorem je přítomnost dětí, Archieho a Lilibet, které král Karel III. neviděl téměř čtyři roky.
David Beckham se poprvé objevil na veřejnosti poté, co jeho syn Brooklyn zveřejnil šokující obvinění o „kontrole“ a snaze zničit jeho manželství. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu však bývalý fotbalista nedal na své náladě nic znát. Podle expertky na řeč těla Judi James jeho vystupování potvrzuje, že „značka Beckham“ zůstává neotřesená i tváří v tvář rodinnému skandálu.
Ivana Gottová v úterý oslavila padesáté narozeniny. V tichosti a soukromí. Šlo zároveň o její první kulatiny po smrti milovaného manžela Karla Gotta. Jeho fanoušci možná čekali, že se vdova během včerejšího dne ozve. Čekali však marně.
Policie pokračuje s vyšetřováním pondělní tragické střelby na městském úřadě v Chřibské na Děčínsku, kterou nepřežil jeden muž. Strážci zákona zveřejnili podrobnosti o pachateli, přičemž se ukázalo, že jde o recidivistu, jehož jednáním už se policie v minulosti zabývala.
Karlos Vémola se prostřednictvím týmu rozhodl reagovat na informace zveřejněné po vydání policejní zprávy o případu, který se má týkat jeho osoby. Podle spolupracovníků stále není jasné, z čeho je zápasník podezřelý.
Česko oběhla během probíhajícího týdne jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič. Televizní diváci si ho dnes budou moci připomenout na obrazovkách jedné z tuzemských televizí.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Veronika Žilková má početnou rodinu. Může za to i její nejstarší dcera Agáta Hanychová, která má tři děti. Otcem nejstaršího z potomků je Agátin současný manžel Mirek Dopita, jenž o uplynulém víkendu vyrazil s tchyní do společnosti.
Meteorologové už mají první představu o počasí v příštím týdnu. Výrazná změna se neočekává. Přes den bude kolem nuly, v noci má mrznout. Vyloučeno není ani sněžení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teď to vypadá na konec všech sporů, když soud posvětil dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o dceru Rozárku. Jenže dcera herečky Veroniky Žilkové se už dopředu domnívá, že válka s bývalým partnerem bude mít další dějství.
Pozoruhodný pohled na noční oblohu se lidem v Česku naskytl už v noci na úterý. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je však šance na polární záři po víkendové sluneční erupci i dnes.
Vévodkyně Sophie z Edinburghu se v posledních letech vypracovala v jednu z nejdůležitějších postav britské monarchie. Před svými 61. narozeninami, které oslaví 20. ledna, je stále častěji označována za „tajnou zbraň“ královské rodiny. Její význam podtrhuje zejména hluboké přátelství s princeznou Kate, kterému odborníci přisuzují klíčovou roli pro stabilitu budoucího královského páru.