Senát po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označil hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora dnes v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině vyjádřila odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat.
"Senát uznává uměle vyvolaný hladomor v letech 1932-1933 na Ukrajině za otřesný zločin genocidia proti ukrajinskému lidu a proti lidskosti," uvádí se v usnesení. Horní komora v něm důrazně odsoudila tyto zločiny namířené proti ukrajinskému lidu a uctila památku milionu obětí hladomoru na Ukrajině.
Hladomor byl podle usnesení uměle a záměrně vyvolán "zrůdným totalitním režimem", aby tehdejší vedení Sovětského svazu zlomilo odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptalo jeho národní sebevědomí. "Připomínání si zločinů proti lidskosti v evropské historii by mělo pomoci předcházet výskytu podobných zločinů v budoucnu," uvádí se v usnesení.
Sněmovna podobné usnesení přijala letos 6. dubna. Už před 15 lety poslanci hladomor odsoudili jako dílo "zrůdného totalitního režimu". Rovněž podle aktuálního usnesení jej úmyslně a cíleně vyvolal "zločinný stalinský režim", byl "cynicky a krutě naplánován".
Komunistickým režimem vyvolaný hladomor podle nejpesimističtějších odhadů historiků způsobil v celém Sovětském svazu smrt až deseti milionů lidí. Polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině. Podle některých historiků hladomor sovětská vláda vyvolala záměrně, aby zadusila ukrajinské touhy po nezávislosti. Za sovětské éry bylo masové hladovění střeženo jako státní tajemství.
Režim pod vedením diktátora Josifa Stalina zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, při níž bylo do té doby soběstačným rolníkům označovaným propagandisticky za kulaky zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok. Výsledkem byl nebývalý hladomor. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus. Lidé, kteří protestovali, byli posláni na Sibiř, nebo zastřeleni.
Rusku používání pojmu genocida v souvislosti s hladomorem vadí. Brání se tím, že nešlo o plánovité vyhlazování ukrajinského národa, protože útlakem bolševiků tehdy trpěly všechny sovětské národy včetně Rusů.
Za akt genocidy uznaly hladomor na Ukrajině mimo jiné Spojené státy, Polsko, Maďarsko a pobaltské země. Genocida je záměrné a systematické ničení nějaké národnostní, etnické, náboženské nebo kulturní skupiny. Podle mezinárodního práva jde o zločin.
Sourozenci Casciovi, kteří byli v minulosti považováni za blízkou „druhou rodinu“ Michaela Jacksona, přišli s vážným obviněním. Čtyři z pěti sourozenců – Aldo, Eddie, Dominic a Marie Nicole – popsali, že je popový zpěvák v dětství sexuálně zneužíval. Tvrdí také, že je systematicky manipuloval a formoval do role svých „vojáků“, kteří ho měli za všech okolností bránit před nařčeními z pochybného chování.
Britská královská rodina si připomněla sté výročí narození královny Alžběty II., které by bývalá panovnice oslavila v dubnu 2026. U této příležitosti sdíleli členové rodiny vzpomínkové příspěvky na sociálních sítích a uspořádali slavnostní setkání v Buckinghamském paláci. Král Karel III. i princ a princezna z Walesu tak vzdali hold odkazu, který královna po sobě zanechala.
Buckinghamský palác hostil slavnostní recepci, která byla věnována památce královny Alžběty II. při příležitosti stého výročí jejího narození. Mezi pozvanými hosty se objevili i dva členové britské královské rodiny, kteří se na veřejnosti objevují jen zřídka. Princ Edward, vévoda z Kentu, a princezna Alexandra společně dorazili, aby si připomněli odkaz zesnulé panovnice.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Helena Vondráčková a její manžel řeší poměrně neobvyklou věc. V Praze dostali pokutu za parkování, o které tvrdí, že s ní nemají nic společného. Peníze proto vymáhají u lidí, kteří za ni mají být zodpovědní. Nejde to ale úplně podle představ.
Velké pátrání probíhalo od pátečního rána na Zlínsku. Pohřešovaný byl sedmnáctiletý chlapec, jehož policisté a další lidé hledali v okolí Lukovečku. Do akce se zapojili strážci zákona na koních či se služebními psy. Odpoledne se hledaného mladíka podařilo najít.
Karel Gott se toho nedožil, ale v rodné Plzni po slavném zpěvákovi více než šest let po jeho smrti pojmenovali náměstí. Zpráva se pochopitelně rozkřikla i za hranice města a dostala se i k některým jeho kolegům z hudební scény.
Monika Binias už nám mnohokrát dokázala, že neváhá naložit své dceři, protože vztahy mezi nimi opravdu nejsou ideální. Ornella Koktová dokonce otevřela toto téma v jednom pořadu. Co tomu říká její kontroverzní matka?
Největším tématem v českém šoubyznyse i hudebním průmyslu je momentálně začátek sólové pěvecké kariéry Charlotte Gottové. Názor na její první píseň si uděláme až příští týden, ale někteří lidé se k nástupu dcery Karla Gotta vyjadřují už nyní.
Dara Rolins nedávno vyhlásila uměleckou pauzu, protože se potřebuje soustředit na jiný projekt. Proto mohlo fanoušky překvapit oznámení, které se v uplynulých dnech objevilo na sociálních sítích. Slovenská zpěvačka se podle něj má představit na pódiu.
Charlotte Gottová stále ještě nevydala ani první sólovou písničku a už čelí kritice. Schytala to již za úpravu příjmení do světového formátu. Výhrady se objevily i ke žhavým fotkám, které nafotila pro jeden známý časopis. Zároveň však oceňují její odvahu i slavní lidé.
Mohlo vám to uniknout, ale Sandra Pogodová už se v poslední době nevěnuje herectví tak intenzivně, jak tomu bývalo v minulosti. Logicky se tak nabízí otázka, co vlastně teď dělá. Herečka neměla problém to prozradit.