Senát po vzoru Sněmovny a parlamentů dalších zemí označil hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933 za genocidu, kterou způsobil stalinský režim. Horní parlamentní komora dnes v souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině vyjádřila odhodlání přispět k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat.
"Senát uznává uměle vyvolaný hladomor v letech 1932-1933 na Ukrajině za otřesný zločin genocidia proti ukrajinskému lidu a proti lidskosti," uvádí se v usnesení. Horní komora v něm důrazně odsoudila tyto zločiny namířené proti ukrajinskému lidu a uctila památku milionu obětí hladomoru na Ukrajině.
Hladomor byl podle usnesení uměle a záměrně vyvolán "zrůdným totalitním režimem", aby tehdejší vedení Sovětského svazu zlomilo odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptalo jeho národní sebevědomí. "Připomínání si zločinů proti lidskosti v evropské historii by mělo pomoci předcházet výskytu podobných zločinů v budoucnu," uvádí se v usnesení.
Sněmovna podobné usnesení přijala letos 6. dubna. Už před 15 lety poslanci hladomor odsoudili jako dílo "zrůdného totalitního režimu". Rovněž podle aktuálního usnesení jej úmyslně a cíleně vyvolal "zločinný stalinský režim", byl "cynicky a krutě naplánován".
Komunistickým režimem vyvolaný hladomor podle nejpesimističtějších odhadů historiků způsobil v celém Sovětském svazu smrt až deseti milionů lidí. Polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině. Podle některých historiků hladomor sovětská vláda vyvolala záměrně, aby zadusila ukrajinské touhy po nezávislosti. Za sovětské éry bylo masové hladovění střeženo jako státní tajemství.
Režim pod vedením diktátora Josifa Stalina zahájil v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, při níž bylo do té doby soběstačným rolníkům označovaným propagandisticky za kulaky zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na další rok. Výsledkem byl nebývalý hladomor. Mezi zoufalým obyvatelstvem se rozšířil i kanibalismus. Lidé, kteří protestovali, byli posláni na Sibiř, nebo zastřeleni.
Rusku používání pojmu genocida v souvislosti s hladomorem vadí. Brání se tím, že nešlo o plánovité vyhlazování ukrajinského národa, protože útlakem bolševiků tehdy trpěly všechny sovětské národy včetně Rusů.
Za akt genocidy uznaly hladomor na Ukrajině mimo jiné Spojené státy, Polsko, Maďarsko a pobaltské země. Genocida je záměrné a systematické ničení nějaké národnostní, etnické, náboženské nebo kulturní skupiny. Podle mezinárodního práva jde o zločin.
Hasiči od čtvrtečního dopoledne zasahují u požáru výškové budovy ve Zlíně. Hoří jedna z budov v bývalém areálu Svitu, vyhlášen byl třetí stupeň poplachu. Podle záchranných složek se očekávají značné materiální škody.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Charlotte Gottová sice úspěšně zahájila sólovou pěveckou kariéru, ale v létě stále tráví čas tím, co rádi dělají i její vrstevníci. Fanouškům se tak v neděli opět přihlásila z jednoho ze svých výletů do zahraničí.
Počasí v Česku má vliv i na sucho. Experti očekávají, že v následujících dnech, kdy se počítá s oteplením a úbytkem srážek, se situaci v zemi opět zhorší. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ondřej Brzobohatý se po oznámení rozpadu dalšího manželství držel raději v ústraní. To ale není možné dělat věčně, proto se v uplynulých dnech konečně ukázal na veřejnosti. Populární hudebník a syn legendárního herce měl ale jeden zásadní požadavek.
Ruští sportovci zřejmě budou mít možnost se zúčastnit již příštích olympijských her ve Spojených státech amerických. Mezinárodní olympijský výbor totiž přerušil suspendaci Moskvy, která vešla v platnost v souvislosti s její invazí na sousední Ukrajinu.
Jiřina Bohdalová je v mnoha ohledech nedotknutelnou osobností, ale nastávají situace, kdy ani ona není ušetřena. Jedna taková situace nastala dokonce před televizními kamerami. Popsala ji jiná známá Češka, která u toho také byla.
Policejní manévry zažili lidé ve středu v jihočeských Strakonicích. Strážci zákona tam rozběhli pátrání po ženě, která měla na souseda vytáhnou zbraň. Podezřelou osobu se podařilo zadržet, nebezpečí už nikomu nehrozí.
Strach měli lidé v uplynulých týdnech o Pavla Vítka, jenž skončil v péči lékařů kvůli vážným problémům se srdcem. Nyní už je ale zřejmé, že všechno dobře dopadlo, protože zpěvák se opět objevuje na veřejnosti.
Česká sportovní obec se může radovat. Jedna z našich nejúspěšnějších disciplín totiž zůstane v programu zimních olympijských her. Paralelní obří slalom na snowboardu, v němž opakovaně kralovala Ester Ledecká a naposledy na její úspěchy navázala Zuzana Maděrová, nebude chybět ani za čtyři roky ve Francii.
Festival Letní filmová škola Uherské Hradiště, jehož 52. ročník se koná od 24. do 30. července, prozradil první hosty a odtajnil programové sekce. Výroční ceny letos získají Anna Geislerová, Jiří Lábus a francouzský režisér animovaných filmů Michel Ocelot. Festival slavnostně zahájí česká premiéra filmu Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka.
Exprezident Miloš Zeman se domnívá, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.