Si Ťin-pching ukončil třídenní návštěvu Ruska

Pro čínského prezidenta šlo o první zahraniční cestu od znovuzvolení prezidentem na bezprecedentní třetí funkční období. V Moskvě byl zároveň jako první cizí hlava státu od doby, kdy minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.

Jak Moskva tak Peking hovořily o Siově třídenní cestě jako o příležitosti k prohloubení deklarovaného "přátelství bez hranic" obou zemí. Prezidenti podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Čína chce podle Sia do Ruska dodávat více elektroniky a Rusko si podle Putina přeje, aby čínské firmy nahradily v zemi západní společnosti, které zemi opustily kvůli konfliktu na Ukrajině.

Rusko naopak uspokojí čínskou ekonomiku spolehlivými dodávkami ropy a plynu, uvedl Putin. Jejich vývoz tvoří důležitou součást ruské ekonomiky a Moskva po zhroucení evropského odbytiště kvůli své invazi na Ukrajinu usiluje o větší export do asijských zemí. Objem obchodu mezi Čínou a Ruskem loni dosáhl podle Putina rekordních téměř 190 miliard amerických dolarů (asi 4,2 bilionu Kč) a letos by měl překročit 200 miliard.

Bílý dům v reakci na návštěvu vyjádřil pochybnost, že Čína hodlá v konfliktu na Ukrajině hrát roli mírotvůrce. "V tom, co řekli Putin a Si Ťin-Pching, jsme neviděli nic, co by nás vedlo k tomu, abychom si mysleli, že válka na Ukrajině skončí brzy," poznamenal bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby v úterý.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Čínu vyzval, aby se připojila k ukrajinskému plánu na ukončení války na Ukrajině, nedostal však odpověď. Čínský protějšek bude se Zelenským podle Reuters patrně mluvit pouze telefonicky.

Si a Putin v Moskvě po jednání vydali společné prohlášení, v němž mimo odmítají "všechny jednostranné sankce" vyhlášené bez posvěcení Rady bezpečnosti OSN, kde mají obě země při hlasování právo veta. Čínský prezident také pozval Putina v letošním roce do Číny.