Situace v Pásmu Gazy se dále zhoršila poté, co izraelské letecké útoky na severní část oblasti zabily podle místních zdravotnických úřadů nejméně 200 lidí. Současně Organizace spojených národů oznámila, že pozastaví dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy poté, co byly znovu ukradeny kamiony s potravinami a dalšími zásobami.
Podle zpráv CNN z místa zasáhly izraelské nálety v sobotu oblasti Tal Al Zaatar a Beit Lahiya. Ředitel nemocnice Kamal Adwan, Dr. Hussam Abu Safiya, popsal, že budovy obývané stovkami lidí byly zcela zničeny, přičemž pokusy zachránit zasypané oběti skončily dalšími údery. Pouze jedna osoba byla vyproštěna z trosek živá. Celé rodiny, například 40 členů rodiny Al-Araj, zahynuly při jediném útoku.
Humanitární krize v Gaze se mezitím prohlubuje. Od počátku války loni bylo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 44 000 lidí a dalších 105 000 bylo zraněno. Skutečný počet obětí je pravděpodobně ještě vyšší, protože mnoho oblastí zůstává nepřístupných a mrtví ani zranění nejsou vždy hlášeni zdravotnickým zařízením.
Dodávky humanitární pomoci byly pozastaveny poté, co byly znovu ukradeny kamiony s jídlem. Šéf agentury UNRWA, Philippe Lazzarini, uvedl, že rozhodnutí zastavit pomoc bylo „obtížné, ale nezbytné“ kvůli rostoucímu nebezpečí pro pracovníky i zásoby. Incidenty krádeží, včetně listopadového přepadení téměř 100 kamionů, podle něj ukazují na rozklad právního řádu v oblasti. Izrael, jako okupující mocnost, nese podle Lazzariniho odpovědnost za ochranu humanitárních pracovníků i bezpečný tok pomoci.
Izraelské úřady dosud nereagovaly na obvinění ani na otázky týkající se opatření k minimalizaci civilních obětí. Tento vývoj však dále zvyšuje tlak na mezinárodní společenství, aby zasáhlo a zajistilo bezpečnost civilního obyvatelstva i pokračování humanitární pomoci.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol dnes v mimořádném televizním projevu oznámil zavedení stanného práva. Toto opatření je podle něj nezbytné k ochraně země před hrozbou ze strany komunistických sil Severní Koreje a k odstranění „proti-státních elementů“.
Návrat princezny Kate k povinnostem člena britské královské rodiny pokračuje, jenže zdraví momentálně neslouží jinému z nejvýše postavených členů monarchie. Dnes se přitom na Ostrovech očekává příjezd katarského emíra.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.