Rusko může za potravinovou krizi, míní G7. Vyčlení 4,5 miliardy dolarů

Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA v prohlášení uvedly, že na boj proti hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Krátce před zveřejněním prohlášení jeden z představitelů americké vlády řekl, že dodatečná pomoc na potravinovou bezpečnost bude činit až pět miliard dolarů a že polovinou přispějí Spojené státy.

"Ruská agresivní válka proti Ukrajině včetně blokování tras pro vývoz ukrajinského obilí dramaticky zhoršuje krizi s hladem," uvedli státníci. "Ceny potravin a hnojiv rostou do bezprecedentních výšin, za což Rusko nese obrovskou odpovědnost," dodali.

Šéfové států a vlád zemí G7 opětovně vyzvali Rusko, aby bezpodmínečně uvolnilo blokádu ukrajinských černomořských přístavů, které jsou pro vývoz obilí klíčové. Chtějí také, aby Rusko skončilo s ničením důležité přístavní a dopravní infrastruktury, s likvidací obilných sil a s nelegálním přivlastňováním ukrajinských zemědělských produktů.

G7 uvítala úsilí mimo jiné Organizace spojených národů (OSN) na otevření bezpečných námořních tras z Ukrajiny, zároveň ujistila, že bude hledat další alternativy, jak obilí z Ukrajiny vyvážet. Západ již nyní pomáhá s transportem zemědělských produktů po železnici, její kapacita je ale oproti námořní dopravě značně omezená.

Skupina rovněž ujistila, že terčem sankcí nebudou humanitární pomoc, potraviny a volný tok zemědělských produktů, a to ani těch ruských. OSN i Západ se obávají, že komplikace v zásobování severní Afriky a Asie ukrajinským obilím mohou v některých chudých zemích vyvolat hladomor.

V prohlášení představitelé G7 uvedli, že vedle akutních potravinových problémů počítají s plněním svého staršího závazku, podle kterého chtějí do roku 2030 zbavit 500 milionů lidí hladu a podvýživy.