Slováci už většinou nehodnotí sametovou revoluci kladně

Na Slovensku poprvé za posledních osm let kladně hodnotí takzvanou sametovou revoluci, která v roce 1989 vedla k pádu komunismu v tehdejším Československu, méně než polovina obyvatel. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, které dnes ČTK poskytl bratislavský Institut pro veřejné otázky (IVO).

10. listopadu 2022, 12:44 — Autor: ČTK

Slovensko, ilustrační fotografie.
FOTO: Pixabay

Jednoznačně kladný nebo spíše kladný postoj k sametové revoluci, která na Slovensku získala přívlastek něžná, vyjádřilo 48 procent obyvatel, opačný názor mělo 15 procent dotazovaných. Jednoznačně kladný ani záporný názor nemá podle průzkumu 29 procent respondentů. Při podobné sondáži loni sametovou revoluci kladně hodnotilo 58 procent oslovených.

"Skutečnost, že od roku 2014 podíl lidí s příznivým postojem k něžné revoluci poprvé klesl pod 50 procent, odráží mimořádně nepříznivé společensko-politické klima na Slovensku způsobené kumulací vícero negativních trendů a událostí," uvedl IVO. Zmíněný vývoj zdůvodnil zhoršenou sociální situací obyvatelstva, krizí v politice, ale i intenzivním působením konspiračních sítí a antisystémových poselství z domácích a zahraničních zdrojů.

Příznivější postoj k listopadu 1989 mají na Slovensku lidé s vyšším vzděláním a mladší generace. Z hlediska politických preferencí sametovou revoluci negativně hodnotí hlavně sympatizanti opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) někdejšího trojnásobného premiéra Roberta Fica.

Do letošní sondáže, která se konala v první polovině srpna, se zapojilo 1212 respondentů. Jejich výběr odpovídal složení dospělé populace na Slovensku.