Slovenská vláda navrhla zvláštní zdanění zisku z prodeje elektřiny z jádra

Největší výrobce elektřiny, společnost Slovenské elektrárne (SE), v reakci uvedl, že schválení zákona vyústí v bankrot společnosti.

SE jsou na Slovensku jediným výrobcem elektřiny z jádra. Kontrolní podíl v něm koncern Enel a Energetický a průmyslový holding (EPH), který ovládá český miliardář Daniel Křetínský, zbylých 34 procent akcií SE vlastní slovenská vláda. Největší podíl na výrobě elektřiny v zemi mají právě jaderné elektrárny, jejichž význam ve slovenské energetice ještě stoupne po chystaném spuštění dokončeného třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce.

Mluvčí SE Oľga Baková na dotaz ČTK uvedla, že schválení zákona bez analýzy jeho vlivu na ekonomickou situaci podniku povede k jeho bankrotu a k zastavení spouštění třetího bloku a dostavby čtvrtého bloku elektrárny Mochovce. Nová daň podle SE značně převyšuje plánovaný zisk podniku.

"Za těchto podmínek si nevíme představit, že financující banky budou souhlasit s odkladem splátek, když už dnes je zadluženost společnosti vysoce nad standardem průmyslu," uvedly SE, jejichž zadluženost dosahuje 3,7 miliardy eur (90 miliard korun).

Sazba nové daně bude podle předlohy 50 procent, počítat se bude z rozdílu mezi burzovní cenou elektřiny v určeném období a náklady na výrobu elektřiny z jádra, které potvrdí energetický regulační úřad. Tržní ceny elektrické energie už loni výrazně vzrostly.

"Jde o novou daň z takzvaného nadzisku, který je produkován při výrobě elektřiny v atomových elektrárnách. Zejména podnikatelé platí vyšší účty za elektrickou energii, ale zároveň na Slovensku vyrábíme podstatnou část elektrické energie ve zdroji za více méně stabilní náklady," řekl ministr financí Igor Matovič.

Zmíněná daň by měla být zavedena už od března. Kabinet premiéra Eduarda Hegera navrhl sněmovně, aby předlohu o zavedení nové daně projednal ve zrychleném režimu. V této souvislosti vláda navrhla i změnu zákona o státním rozpočtu.

Představitelé slovenské vlády zároveň oznámili, že stát dá dohromady 52 milionů eur (1,26 miliardy korun) základním a středním školám, dále nemocnicím a domovům sociálních služeb na kompenzaci vysokých cen energií.