Snaha zástupců zemí Evropské unie dojednat ropné embargo byla neúspěšná

Šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu Evropská komise navrhla začátkem května. Jeho zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku. Proti se však postavila Budapešť, která se nespokojila s odkladem, který mělo Maďarsko dostat stejně jako Česko a Slovensko.

Brusel proto nyní navrhl zakázat pouze dovoz ruské ropy tankery, jimiž do Evropy proudí kolem tří čtvrtin dovozu z Ruska. Na ropovod Družba zásobující zejména trio zmíněných zemí se embargo prozatím vztahovat nemá. Ani na tento návrh, který vyšel vstříc dalšímu maďarskému požadavku, však zatím vláda premiéra Viktora Orbána není s odkazem na vlastní ekonomické zájmy ochotna kývnout. Naproti tomu Česko a Slovensko se k němu podle diplomatů po zohlednění některých svých námitek stavějí kladně. Obě země měly problém s tím, že upravené ropné produkty dovezené ropovody nebude možné prodávat do dalších zemí, což by zejména Česku znemožňovalo nákup z rafinerií v sousedních státech.

Šéfové unijních států, kteří se v Bruselu sejdou dnes později odpoledne, dostanou na stůl k potvrzení závěry hovořící o zákazu dovozu ropy a ropných produktů z Ruska s "dočasnou výjimkou pro surovou ropu přepravovanou potrubím". Státy by se podle navrhovaného prohlášení lídrů měly na podrobnostech této výjimky shodnout nejdříve, jak to bude možné. Zvláště Polsko a pobaltské země přitom nejsou s tempem přijímání šestého sankčního balíku spokojeny a chtějí Moskvu o peníze za prodej ropy připravit co nejdříve. Ačkoli Orbán minulý týden vyhlašoval, že téma nechce na summitu vůbec otevírat, čeká patrně právě maďarského premiéra dlouhá debata nejen s lídry těchto zemí.