Sněmovna o rok odložila účinnosti části nového stavebního zákona

O vládním návrhu na odklad účinnosti ale musí ještě rozhodnout i Senát a musí ho podepsat prezident. Celou sněmovní debatu o odkladu provázely spory vládní koalice s opozicí, která je proti odkladu.

Dnes schválená novela počítá s tím, že podle plánu od poloviny příštího roku začne fungovat pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad. Bude mít na starosti velké infrastrukturní stavby, například dálnice, celostátní železnice nebo elektrárny. Ostatní stavby budou až do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů. O půl roku na 1. ledna 2024 se také na návrh sněmovního výboru pro veřejnou správu odkládá digitalizace stavebního řízení.

Opoziční hnutí ANO, které ve vládě v minulém období tento zákon předkládalo, s ročním odkladem nesouhlasí. Jeho poslanci spolu s poslanci SPD dnes hlasovali proti odkladu, vládní poslanci ho naopak podpořili. Bývalá ministryně pro místní rozvoj a nynější zpravodajka k vládní předloze Klára Dostálová (za ANO), která v minulém období zákon překládala, nyní neúspěšně navrhovala odklad zamítnout, nebo alespoň vrátit předlohu k novému projednání.

Vládní koalice ale svůj návrh hájí. "Zabráníme kolapsu stavebního řízení v České republice," řekl novinářům ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). "Zachováme jeden úřad, jedno razítko," ujistil. "Dneska jsme zachránili stavební úřady ve městech a obcích,“ řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Dodal, že nevznikne "megalomanský“ stavební úřad, který bude od lidí naopak vzdálený.

Nový stavební zákon se připravoval řadu let. Sněmovna ho schválila loni v létě přes nesouhlas Senátu, který ho vetoval. Tehdejší vláda si od něj slibovala hlavně rychlejší stavební řízení díky dodržování stanovených lhůt. Zákon převedl všechny dosavadní stavební úřady od obcí pod stát a vytvořil státní stavební správu. Nynější koaliční politici ještě v minulém období v opozici nový stavební zákon kritizovali. Podle nich způsobí rozvrat stavebního řízení a vzdálí stavební úřady občanům. Dostálová s tím nesouhlasí a poukazuje na to, že územní pracoviště by zůstala tam, kde jsou nyní.

Bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO) dnes argumentoval například tím, že pokud začne platit odklad účinnosti, budou se stavět celostátní železnice podle nového stavebního zákona, zatímco regionální tratě a drobné železniční stavby se budou řídit jinými zákonem. Dostálová popsala, že například dálnice se budou stavět podle nové úpravy, ale silnice první třídy podle dosavadního zákona. Opět vyzdvihovala předností nové právní úpravy, kterou se vláda snaží odložit, jako je například jednotné metodické vedení stavebních úřadů a konec různých přístupů různých úřadů. Opakovaně argumentovala i tím, že úředníci budou zastupitelní. Proti vládní novele se dnes vyslovil i poslanec SPD Jan Hrnčíř. Uvedl mimo jiné, že radnice mají nyní kontrolu nad tím, jak se o stavbách rozhoduje a tento nedostatek nezávislosti úřadů podle něj tak přetrvá.

Dostálová poukázala na to, že se odklad nedotýká souvisejících zákonů. Jako příklad uvedla, od 1. července příštího roku má jít žadatel o vodoprávní povolení na Nejvyšší stavební úřad, ale ten ještě nebude existovat. Výkladově se to podle ní vyřešit nedá. Dodala, že kdyby nový stavební zákon vstoupil v účinnost, bylo by zapotřebí asi 4000 až 5000 úředníků místo nynějších zhruba 13.000.

Věcná novela nového stavebního zákona ministerstva pro místní rozvoj Nejvyšší stavební úřad a jemu podřízená nová soustava krajských stavebních úřadů ruší, protože tvrdí, že bylo to bylo zbytečně drahé a nepraktické. Kromě jiného zachovává část stavebních úřadů pod obcemi. Zůstat by mělo 371 stavebních úřadů, s maximální dojezdovou vzdáleností do 35 km, místo současných zhruba 700. "Nový stavební zákon minulé vlády totiž rušil kompletně všechny obecní stavební úřady. Zůstalo by jen 14 krajských státních stavebních úřadů, které by si mohly zřizovat maximálně pobočky a to jen na základě libovůle ředitele (krajského) úřadu. Naše novela stavebního zákona tedy úřady neruší, ale naopak zachraňuje," uvedl Bartoš.

Ministerstvo předpokládá, že vládě předloží novelu do konce června. Bartoš připravuje na druhou polovinu roku i úpravu týkající se územního plánování. Sněmovna by mohla novelu začít projednávat na podzim. V balíku s novelou stavebního zákona by se měl projednávat i zákon ministerstva životního prostředí (MŽP) o jednotném environmentálním stanovisku (JES). Ten má sloučit potřebná povolení z oblasti životního prostředí do jednotného výstupu.

Sněmovnu dnes podle Výborného odblokovala dohoda 

Jednání Sněmovny dnes podle šéfa poslanců KDU-ČSL Marka Výborného odblokovala dohoda vládních klubů s opozicí. V předchozích dnech zasedání brzdily opoziční obstrukce, dnes se však podařilo posunout do výboru zákon o významné tržní síle, probrat vládní strategii k uprchlické krizi či schválit odklad účinnosti stavebního zákona. Výborný novinářům řekl, že věří, že podobně by komora mohla fungovat i dál.

Sněmovní jednání provázelo tento týden od úterý do čtvrtka opět opoziční zdržování v podobě dlouhých debat o změnách programu schůze nebo přestávek na jednání klubů. Koalici se tak zatím zejména nepodařilo zahájit úvodní kolo debaty o sporném vládním návrhu na zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb. Až dnes komora dokončila schvalování sporného odkladu účinnosti částí nového stavebního zákona a na třetí pokus posunula do výboru novelu o významné tržní síle.

Do běžné roviny se dnes dostala diskuse o vládní strategii zvládání přílivu ukrajinských uprchlíků, kterou v úterý předčasně ukončil odchod ministrů z jednacího sálu po kontroverzním vystoupení lídra SPD Tomia Okamury. Od úterý do čtvrtka projednala dolní komora jen několik nekonfliktních bodů, zejména mezinárodní smlouvy. Vedle nich schválila technickou novelu o spotřebních daních a v prvním čtení se vypořádala s novelou o Antarktidě. Poslanci pojednali i několik volebních bodů.

Výborný řekl, že po martyriu ze začátku tohoto týdne zástupci sněmovních klubů jednali o tom, jak by dnešní zasedání mělo vypadat. "Myslím, že komunikace je důležitá věc," podotkl. Zástupci koaličních klubů přislíbili opozičním, že ministerstvo vyslechne jejich připomínky například k předpisu o významné tržní síle, stejně tak dali prostor i debatě o uprchlické krizi.

Výborný doufá, že dnešní jednání bylo "první vlaštovkou" při cestě k odblokování Sněmovny. Dohoda podle něj spočívá v tom, že opozice bude slyšena, zároveň bude však respektovat, že koaliční strany disponují většinou 108 hlasů a ve finále mají od voličů mandát své návrhy nakonec prosadit. "Dneska byl příklad toho, jak by to mohlo fungovat," podotkl.

Důležitost komunikace mezi kluby zdůraznila i bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Koalice by podle ní neměla opozici "věčně přehlížet" a naznačovat jí, že její rolí je "sedět v koutku a šoupat nohama". Připomněla, že opoziční ANO disponuje největším klubem ve Sněmovně a na program chtělo dát zvyšování cen potravin či snížení DPH na energie. "My nechápeme, proč se (koalice) tak strašně bojí o těch věcech diskutovat. Věřím, že pokud ta komunikace nastane, že se prostředí ve Sněmovně zlepší," dodala.