Sněmovna podpořila uvalování národních sankcí

Předpokládá to vládní návrh zákona, který dnes podpořila v úvodním kole Sněmovna. Opoziční kluby ANO a SPD vetovaly žádost vlády, aby dolní komora předlohu schválila zrychleně už v prvním čtení. Nyní ji posoudí zahraniční a ústavně-právní výbor.

"Veto není politickým protestem," zdůraznila předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová. Poslanci hnutí jsou podle ní připravení návrh zákona podpořit, je podle ní ale nutné podrobně jej prodebatovat. Obdobně se vyjádřil lídr SPD Tomio Okamura. Schillerová se pozastavila například nad tím, že námitky mají směřovat ministerstvu zahraničí, které ale zároveň má zařazení na sankční seznam navrhovat. Zapochybovala také o souladu některých ustanovení s unijním právem.

Kabinet v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce příštího roku. Přípravu návrhu urychlila ruská vojenská invaze na Ukrajinu, uvedl ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). Zpravodaj Marek Ženíšek (TOP 09) podotkl, že obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Předloha rovněž vytvoří právní základ pro zařazování subjektů na unijní sankční seznam z podnětu České republiky.

Na základě zákona bude moci Česko přijímat kvůli svým bezpečnostním či zahraničněpolitickým zájmům cílené vnitrostátní restrikce za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. "Tedy i v případech, kdy se restriktivního opatření nepodaří dosáhnout na úrovni Evropské unie nebo je jeho schvalování zdlouhavé," uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.

Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam. Umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU. Česko ale bude moci sankcionovat jen jednání vymezené evropskou legislativou. Předloha zároveň zakotví postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na evropský sankční seznam z českého podnětu.