Sněmovna schválila pobyt ukrajinských vojáků v Česku kvůli jejich výcviku

Sněmovna dnes souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku. Schválila také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Vládní návrh musí ještě posoudit senátoři. Schvalovat by jej měli ve čtvrtek.

29. listopadu 2022, 19:35 — Autor: ČTK

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
FOTO: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Výcvik ukrajinských vojáků v Česku se uskuteční podle dřívějších informací z branného výboru v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu konat pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.

Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi Evropské unie, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.

Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, míní ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran, o tom, jak Rusové bojují a jaké mají slabé nebo silné stránky, popsala ministryně. Na dotaz Roberta Králíčka (ANO) ohledně bezpečnosti Černochová řekla, že vše bude kontrolovat Vojenské zpravodajství a na místě výcviku bude i Vojenská policie.

Záměr kritizovali řečníci z SPD. "Prioritou současné vlády je podpora Ukrajiny a Ukrajinců, pokračování válečného konfliktu," uvedl poslanec tohoto hnutí Radovan Vích. Poslanci SPD jako jediní hlasovali proti vládnímu návrhu.

Do unijní asistenční mise bude moci Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů. Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu. Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by mohla tato mise působit i v dalších členských zemích. "Hlavní důraz bude kladen zejména na výcvik nových či mobilizovaných ukrajinských vojáků, obsluhu zbraňových systémů, zvládání plánovacích procesů, tedy všech činností nezbytných pro úspěšné vedení boje proti ruskému agresorovi," píše se v podkladu pro zákonodárce.

Sněmovna kývla schválením návrhu také na prodloužení české účasti v Iráku, kde by se v letech 2023 a 2024 mohlo do mise NATO zapojit až 20 českých vojáků. V zemi působí i nyní. Novou misí představuje podle materiálu vyslání až 40 vojenských policistů do Kosova, kde budou od července příštího roku do konce roku 2024 působit v jednotce italských karabiniérů.