Sněmovna se bude zabývat prodloužením nouzového stavu v úterý

Návrh na prodloužení nouzového stavu od začátku dubna do 31. května vláda schválila na středečním zasedání. Plán se vymyká dosavadní praxi, kdy vláda žádala Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu pravidelně po 30 dnech.

Kabinet zatím vyhlásil nouzový stav 4. března na 30 dnů. Podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR může nouzový stav vyhlásit vláda maximálně na 30 dnů. Uvedenou dobu lze podle předpisu prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny. Podle kabinetu Petra Fialy (ODS) je zřejmé, že do konce května se situace s uprchlíky z Ukrajiny nezlepší. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) při obhajobě plánu také uvedl, že kabinet nechce obcházet Sněmovnu a bianco šek nežádá. Návrh je tak podle Rakušana kompromisem. Jako šéf ústředního krizového štábu navrhoval tři měsíce, ozbrojené složky měly podle něj představu ještě o delší době.

Usnesení vládního návrhu sice uvádí žádost Sněmovně o souhlas s prodloužením nouzového stavu do 31. května, v předkládací zprávě se ale stále píše o 3. červenci. "Pokud by nedošlo k prodloužení nouzového stavu, přestaly by fakticky fungovat procesy spojené se zajištěním nouzového ubytování pro uprchlíky prováděné přes krajská asistenční centra pomoci Ukrajině," stojí v materiálu. Navíc by nebylo podle vlády možné operativně nakupovat věci pro zajištění základních životních potřeb běženců a pro poskytování humanitární pomoci Ukrajině.

Vláda také uvedla, že bez nouzového stavu by vzrostl počet lidí bydlících v podmínkách, které nevyhovují dlouhodobému ubytování. "Nelze proto vyloučit, že by mohlo v dotčených lokalitách docházet i k nárůstu kriminality," stojí v materiálu.

Kabinet podle předkládací zprávy využil jen část oprávnění, která jí dává nouzový stav. Nevylučuje přitom jejich rozšíření. "Zcela zásadní otázkou je nedostatek vhodných ubytovacích kapacit," uvádí materiál.

Ústavní právníci se neshodují v tom, zda bude žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní v souladu s předpisy. S opozicí nemá vláda návrh na delší prodloužení nouzového stavu předjednán. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová ČTK řekla, že ANO bylo připraveno podpořit prodloužení o 30 dní, hlasovat pro tři měsíce by poslancům hnutí nedoporučila. Zopakovala, že ANO chce od kabinetu slyšet krátkodobou i dlouhodobou strategii řešení uprchlické krize v bezpečnosti, školství, ubytování, zaměstnání, sociální oblasti nebo zdravotnictví. "Ať (vláda) přijde po 30 dnech a požádá a třeba to znovu získá od hnutí ANO. To záleží na okolnostech, nevíme, jak se to bude vyvíjet. Jsme připraveni být otevření," řekla Schillerová.

Předseda SPD Tomio Okamura zopakoval postoj hnutí, které nouzový stav odmítá. "Veškerá opatření lze řešit prostřednictvím stávající krizové legislativy," napsal ČTK. "Nouzový stav umožňuje vládě přikázat ubytování uprchlíků a nákupy bez výběrových řízení," dodal.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.