Sněmovna vydala expremiéra Babiše ke stíhání v kauze Čapí hnízdo

Pro Babišovo vydání hlasovalo 111 ze 176 přítomných poslanců. Vydání podpořili zákonodárci všech sněmovních klubů kromě hnutí ANO. Všech 65 přítomných poslanců hnutí bylo proti. Babiš se hlasování neúčastnil.

Stíhání pokračuje rozhodnutím Sněmovny, ta ale musí nejprve vypracovat písemné rozhodnutí a zaslat ho pražskému městského státnímu zastupitelství, jehož žalobce Jaroslav Šaroch kauzu dozoruje. Následně bude nutné podle mluvčího žalobců Aleše Cimbaly umožnit obviněným, aby se znovu seznámili se spisem. "Ze strany státního zastupitelství k tomuto budou obvinění vyzváni v řádu dnů po obdržení výše uvedené písemného vyhotovení rozhodnutí Poslanecké sněmovny," uvedl Cimbala.

Mluvčí připomněl, že obvinění mají také právo až do konečného rozhodnutí činit návrhy a podání, se kterými se Šaroch musí vypořádat. "Po provedení nezbytných procesních úkonů vyžadovaných zákonem a seznámení se obviněných se spisem bude moci dozorový státní zástupce přistoupit k vyřízení věci," doplnil Cimbala. Kdy dojde k rozhodnutí, nechtěl předjímat, lze podle něj však předpokládat, že bude realizováno bez zbytečného odkladu, v řádu týdnů.

Babiš dnes uvedl, že po věcné stránce se vydání k trestnímu stíhání nebrání. Před poslanci ale dal případ i do souvislosti s prezidentskou volbou. "Udržuje se to v mediálním prostoru dodnes pro případ, že bych se rozhodl kandidovat na prezidenta," uvedl. Za "snůšku lží, blábolů a nesmyslů" pak lídr ANO označil zdůvodnění žádosti o jeho vydání sepsanou Šarochem, jak ji na plénu přečetl zpravodaj Josef Cogan (STAN). Ve zdůvodnění se píše například o účelovém jednání při snaze získání dotace na výstavbu areálu Čapí hnízdo. Žádost o dotaci obsahovala na Babišův pokyn nepravdivé a hrubě zkreslené údaje, další v ní chyběly, vyplývá z dokumentu, jak s ním Cogan seznámil poslance.

Několik poslanců ANO vystoupilo v projevech na Babišovu obranu, například předsedové imunitního a ústavně-právního výboru Helena Válková a Radek Vondráček zpochybnili právní konstrukci stíhání. Poslanec ODS Karel Haas označil jejich názory za relativizaci Šarochovy žádosti. "Vyjadřují tím nedůvěru k moci soudní," uvedl.

Případ Čapí hnízdo pokračuje třetí volební období. Sněmovna Babiše ke stíhání v minulosti vydala už dvakrát. Kromě předsedy hnutí ANO je v kauze kolem padesátimilionové dotace na výstavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo obviněna i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová). Stíhání se týká podezření z pomoci k poškození finančních zájmů Evropské unie a z pomoci k dotačnímu podvodu.

Policisté původně uzavřeli vyšetřování kauzy Čapí hnízdo loni na konci května, Babiše i Nagyovou navrhli obžalovat. Šaroch na konci srpna rozhodl o tom, že jim případ vrátí k došetření. Učinil tak zejména proto, aby vyšetřovatelé doplnili výslechy svědků, mimo jiné premiérova syna Andreje Babiše mladšího. Policisté znovu navrhli oba obviněné obžalovat ve druhé polovině září.

V loňských říjnových volbách byl Babiš znovu zvolen poslancem a nabyl imunitu v plném rozsahu. Šaroch požádal novou Sněmovnu o jeho vydání k stíhání v první polovině listopadu, den po zahájení její ustavující schůze. V prosinci mohli členové imunitního výboru přímo ve Sněmovně nahlížet do spisu případu. Doporučení pro plénum dali v polovině ledna.

V kauze Čapí hnízdo bylo původně obviněno 11 lidí včetně členů Babišovy rodiny nebo někdejšího prvního místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, jenž je nyní prvním místopředsedou sněmovního klubu ANO. Šaroch postupně zastavil stíhání všech obviněných. Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání Babiše a Nagyové.

Podstatou případu je to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. V roce 2017 Babiš vložil holding do svých svěřenských fondů.

Sněmovna vydala také Svobodu kvůli kauze opencard

Sněmovna dnes vydala bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) k soudnímu řízení v případu někdejší městské karty opencard. Další obžalovaní včetně Svobodova nástupce v primátorské funkci Tomáše Hudečka (dříve TOP 09) byli už v minulosti v kauze osvobozeni.

Nynějšího předsedy sněmovního zdravotnického výboru Svobody se tehdejší odvolací proces netýkal. Na začátku minulého volebního období totiž poslanci někdejšího primátora k trestnímu stíhání nevydali. V předminulém období ho Sněmovna vydala, v roce 2016 ho soud nepravomocně odsoudil k podmíněnému trestu 2,5 roku.

Svoboda o vydání Sněmovnu požádal. "Jsem přesvědčen o tom, že nebudeme-li věřit našim soudům, budeme jako poslanci bortit jeden ze základních systémů, na kterém je naše demokracie postavena," řekl. Pro Svobodovo vydání hlasovala drtivá většina přítomných poslanců.

O Svobodovo vydání požádal dolní komoru pražský městský soud. Mandátový a imunitní výbor doporučil v polovině ledna plénu, aby žádosti i v souvislosti se Svobodovým postojem vyhovělo. Svoboda tehdy ČTK řekl, že doufá, že soud kauzu "smete pod stůl" i v jeho případě.

V případu opencard čelilo několik někdejších představitelů hlavního města stíhání pro podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Podle tvrzení obžaloby v roce 2012 neoprávněně zvýhodnili tehdejšího vlastníka práv k opencard, když ho magistrát oslovil jako jedinou firmu v jednacím řízení bez uveřejnění.

Soud obžalované nejprve dvakrát shledal vinnými. Nakonec, po změně žalobkyně a soudce, vyslechli osvobozující rozsudky. Podle soudu městští politici nerozhodli svévolně, ale na základě odborných stanovisek. Museli také navázat na činnost předchozí reprezentace hlavního města. Počátky opencard spadaly do období působení primátora ODS Pavla Béma.