Soud potvrdil osvobození dvojice mužů stíhaných za pád Trojské lávky

"Nalézací soud nepochybil, pokud oba obžalované zprostil obžaloby," uvedla předsedkyně odvolacího senátu pažského městského soudu Monika Křikavová. U podobných případů podle ní v Česku existuje systémový problém, protože k zajištění potřebných důkazů by byla potřeba bezprostřední přítomnost specialistů z nejrůznějších oborů na místě neštěstí. "Pokud se nějaké důkazy nezajistí v prvopočátku, dodatečně už taková možnost není," podotkla. Policie se u lávky spolehla na posudek jediného znalce, který svůj posudek u soudu neobhájil.

Lávku pro pěší, která spojovala Troju s Císařským ostrovem, navrhl Stráský v roce 1983. Fungovat začala o rok později. Denně po ní procházely stovky lidí včetně rodin s dětmi mířících do nedaleké zoo. Podle státního zástupce spadla kvůli korozi nosných a předpínacích kabelů, kterou způsobilo pronikání vlhkosti do konstrukce a urychlilo působení posypové soli. V odvolání dnes zdůraznil, že sůl nicméně nebyla hlavní příčinou koroze, protože poruchy lávky se projevovaly už před jejím použitím a zatékalo do ní už od jejího uvedení do provozu.

Šestasedmdesátiletý vysokoškolský profesor Stráský se hájil právě tím, že správce lávky sypal na její povrch sůl, což nesměl. Poukazoval také na nevhodné opravy lávky, o nichž ho podle něj nikdo neinformoval. To, že by v konstrukci byly praskliny už předtím, odmítl. K závěru, že mužův projekt byl bez vad, dospěl letos v březnu i Obvodní soud pro Prahu 7.

Jedenaosmdesátiletý Semecký zase zdůrazňoval, že žádné z informací, které měl, nesvědčily o nutnosti lávku uzavřít. V době, kdy konstrukce spadla, už navíc osm měsíců nebyl vedoucím příslušného oddělení mostů. Obvodní soud připomněl, že stav lávky ovlivnily i dvě povodně, které prošly hlavním městem.

Státní zástupce žádal pro oba muže podmíněné tresty. Trval na tom, že TSK měla doporučení k uzavření lávky vydat nejpozději v listopadu 2016, kdy už bylo zjevné jak závažné narušení systému lávky, tak i výrazné riziko kolapsu konstrukce. Semecký měl podle něj k dispozici výsledky deseti prohlídek od zaměstnanců TSK a 28 prohlídek provedených firmou Pontex, která lávku monitorovala.

Hlavní město Praha žádá po obou mužích jako náhradu škody 8,2 milionu korun, jež vynaložilo na odstranění trosek. Pojišťovny chtějí 2,4 milionu korun. Soudy je odkázaly do občanskoprávního řízení. Praha každému ze zraněných už dříve vyplatila 50.000 korun. Další peníze hradily poškozeným právě pojišťovny, výši odškodnění nesdělily. Při neštěstí si tři muži polámali kosti nebo obratle. Nejhůře dopadla žena, kterou záchranáři převezli do nemocnice s krvácením do mozku a břicha a se zlomeninami lebky, nosu, pánve, lopatky a stehenní kosti.

Zřícenou lávku nahradila v říjnu 2020 vyšší i širší konstrukce, která vyšla na 150 milionů korun. Její životnost je podle magistrátu nejméně sto let.