Soud začal řešit kauzu bývalého náměstka ÚZSI, dle obžaloby způsobil škodu 190 milionů Kč

Žalobce dnes přečetl obžalobu veřejně, hlavní líčení ale bude odpoledne kvůli projednávání utajovaných informací pokračovat za zavřenými dveřmi.

Blahut dnes obžalobu nechtěl komentovat. "Počkal bych do skončení soudu, pak se rád vyjádřím," řekl novinářům.

Státní zástupce tvrdí, že bývalý náměstek měl informace tom, že český občan, který byl od prosince 2015 zadržován v jedné z afrických zemí pro údajnou protistátní činnost, bude v zemi odsouzen a následně tamním prezidentem omilostněn "v očekávání zlepšení bilaterálních vztahů".

Blahut ale podle Bodláka v prosinci 2016 nepravdivě informoval ředitele ÚZSI o tom, že existuje možnost zajistit propuštění občana prostřednictvím intervence jedné ze sousedních afrických zemí, a to výměnou za dodávku "technického zařízení" v hodnotě 190 milionů korun. Technické zařízení ale nebylo ani zakoupeno, jak bylo uvedeno ve svazcích rozvědky, a peníze nebyly jedné ze sousedních afrických zemích předány, což podle obžaloby tvrdil Blahut. "Jednalo se pouze o krycí legendy, které měly (...) vzbudit zdání legality vynaložení částky 190 milionů korun z prostředků ÚZSI," uvedl Bodlák v obžalobě. Peníze určené na nákup zařízení si Blahut podle něj ponechal.

Kromě dneška a úterka je hlavní líčení nařízené ještě na další tři dny v listopadu a následně v týdnu od 19. prosince. Předseda trestního senátu Petr Blažek avizoval, že hlavní líčení bude dále vedeno s vyloučením veřejnosti, případný rozsudek by ale soud vyhlásil veřejně. Blažek nechtěl předjímat, zda rozhodne ještě v tomto roce.

Náměstkem civilní rozvědky byl Blahut od září 2014 do ledna 2018. Policie ho obvinila v srpnu 2019. Blahut s obviněním nesouhlasil, jeho stížnost proti stíhání ale zamítlo Nejvyšší státní zastupitelství. Podle dřívějších informací týdeníku Respekt se obvinění Blahuta týkalo nákupu šesti speciálních odposlouchávacích přístrojů Agáta.

Úřad pro zahraniční styky a informace se zabývá informacemi, které pocházejí ze zahraničí. Může je ale sbírat i na českém území. Na rozdíl od Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství (VZ) například nesmí pořizovat odposlechy.